S těmi hity Helenky Vondráčkové mě trochu vyděsili... Ale naštěstí na muzikály nechodím, tak se mě to netýká. Můj první muzikál ever byl Jesus Christ Superstar. Tím byla laťka nasazena tak vysoko, že tím mé sledování muzikálů skončilo.

Ale to je strašný blábol. Samozřejmě, že by diváci přišli i na originální původní tvorbu, ale ta by musela být aspoň trochu kvalitní a tvůrci by vůbec něco takového museli nabídnout. Ale zásadní problém je v tom, že tvůrci sami nejsou schopni přijít s něčím zajímavým a berou si známé téma jako berličku. Ale třeba v Brně se vlastní originální tvorba daří (i když to není můj šálek čaje, hlavně hudebně), ale v Praze skoro nic. Ale když si vezmu takové Tajemství, Elixír života, Kapka medu pro Verunku jsou důkazem, že to jde...

ale on píše o komerčních divadlech, já jsem tady nedávno četl chlubení ředitele MDB, že mají beznadějně vyprodáno - a současně zhltnou skoro čtvrt MILIARDY ročně podpory; tak to je opravdu "úspěšná" scéna....

Čili: Nová tvorba by se kvalitou nedokázala vyrovnat předělávkám.

A to je přesně ten důvod, proč je celá česká kultura tam, kde je.

Jeden z duvodu.

Tfuj :-D

Je to ale i ostuda, protože v muzikálové tvorbě v ČR neexistuje remix úspěšných z minulé doby. Předělávka socialistických Gentlemanů by nemuselo dopadnout špatně v přenesení děje do dnešního jednadvacátého století. Ve své době byl tento československý muzikál dlouhodobě vyprodaným představením v Karlínském hudebním divadle. A zcela jistě by šel remixovat lépe než operní Hubička kulturních barbarů.