Takze se trefila manzelka.

Kopyto a Mňouk - úžasňáci

V článku se správně připomíná, že pan Švandrlík spočinul vedle své ženy na hřbitůvku u Kutné Hory. My tam máme rodinný hrob skoro vedle. Tak mi přišlo smutné, když trvalo snad pět let, než se na náhrobku objevilo jeho jméno.

Pro mě jsou Černí baroni super film - jedna super hláška vedle druhé. Pan Švandrlík to pojal tak, že vlastně nad těžkým osudem PTP člověk málem brečí smíchy. Nevím, zda tito lidé svou situace řešili humorem, ale zčásti asi ano. Naopak nemusím Škvoreckého, ač si ho jako spisovatele vážím. Je to asi tím, že pocházím z vesnice, a jazz u mé babičky a dědy bylo ve 40 či 50 letech něco naprosto neznámého, na vesnici byly na zábavách lidovky. V Praze nebo jiných větších městech to asi bylo jiné. Navíc třeba Tankový prapor na mě působí depresivně ( i když tak to asi popravdě bylo )

mluvil jsem se 2 PTPáky, a ani jeden si říliš nestěžoval. Prý u tehdy běžných záklaďáků byla "pakárna" mnohem horší, než u PTP. Jeden z nich si ještě chválil, že u PTP udělal řidičák na náklaďák a zkoušky na několik stavebních strojů, a zbytek života se s tím živil. Chtěla se po nich tvrdá práce, ale když plnili normy, tak prý měli klid, a nikdo si jich příliš nevšímal. Kdežto u běžných bojových oddílů byla buzerace naprosto šílená.

Neprakta-Švandrlík, to byla vždy záruka toho nejlepšího humoru.

Díky!

presne tak!!!