Nevim, kdo zase vymyslel, ze pise jako Fulghum. Pise jako Backman. Fulghum pise jednoduse o slozitejsich vecech nebo jednoduse o jednoduchych, ale je tam poznat, ze je American. Backman pise tak vecne, s humorem, laskou i nadsazkou. Pise knihy stylem jako par modernich spisovatelu, hodne pouziva pritomny cas. Ma osobity styl, neprirovnavala bych ho k nikomu. Knizku Muz jmenem Ove jsem precetla velmi rychle a pobavila mne. Ted ctu Medvedin. Doporucila bych ho vsem, kteri maji radi trosku suchy humor.

Koho znám a četl "100 letého staříka", ten byl nadšen. Jsme ale poněkud starší ročníky a navíc někteří pracujeme právě se seniory. Asi je třeba k ní poněkud dozrát a mít všeobecný historický přehled o událostech, kterých se humorně a s velkou nadsázkou dotýká. U čtení knihy jsem měla občas asociace na Forrest Gumpa. Nemůže být "strašlivě špatná", když: "Kniha se záhy stala čtenářským hitem a nejprodávanější švédskou knihou let 2010 a 2011. V současnosti byla přeložena nebo se překládá do 35 jazyků. Fenomenální úspěch letos sklízí v Německu, bestsellerem se stala mj. v Holandsku, Dánsku, Norsku, Francii, Itálii, Španělsku..." Je nás nadšených mnoho Je bláznivě humorná, kdežto "Ove" velmi vtipně popisuje vesměs vážné věci. Ale prostě smysl pro humor a pro brilantní vtipné metafory obou autorů mi přijde podobný či blízký, toť jediné porovnání obou těchto knih. Filmy doporučuji až po přečtení. Filmový Ove mě dostal víc, než Stařík.

Ja bych rekla, ze filmovy Ove nebyl tak dobry jako filmovy Starik. Starik zachytil ujetou atmosferu knihy velmi dobre. Ove uz byl slabsi. Cetla a videla jsem obe knihy a cetla jsem obe knihy pred filmem. U Oveho musim ale uznat dokonalou praci maskeru.

Tak jestli tyhle zvasty nekoho chyti za srdicko, tak jeho volba.

Koho bavil "100 letý stařík", tak vřele doporučuji přečíst "Oveho"

Stoletý stařík byl za mne neuvěřitelně trapné, klišovité, křečovité a absolutně nevtipné a nudné "dílo". Málokdy knihu nedočtu do konce, ale tohle se prostě nedalo. Něco tak strašlivě špatného jsem nečetla už hezkou řádku let.

Protože Ove byl k Staříkovi přirovnáván, málem jsem ho zcela minula, protože jsem si říkala, že podobnou hrůzu už nikdy.... naštěstí mne kamarád ukecal, aby aspoň nakoukla... a už jsem se vezla. Nejlepší kniha toho roku.... Díky bohu (a k mé obrovské úlevě) nemá se Staříkem lautr nic společného.