Sagi

Deti raje jsou vynikajici, verim, ze tohle nebude jine.

Čas růží je bohužel nepovedené dílko jako celek. A nezachrání to ani některé skvělé pěvecké výkony. Bohužel za mě dávám velké NE.Viděl jsem v sobotu a lituji toho.

Včera jsem to dílo viděl. A moje očekávání to naplnilo: odešel jsem zklamaný. Josef Vojtek příjemně překvapil, prakticky všechny mužské role (s výjimkou pana Tofiho) byly dobré. Taky Eva Burešová. Ale jako celek se to zasloužilo o to, že už do vstupného rád investovat nebudu. A nezklamala ani Ivana Jirešová, jelikož byla otřesná jako vždy, když začne mluvit a zpívat.

Z propagačního letáku...

pracovní verze

Dámy a pánové, Vítejte na času růží. Protože u nás v Karlíně už dávno nemáme formáty kalibru paní Kozderkové, kteří by dokázali zahrát a zazpívat světoznámé kusy, musíme si pomoci jinak. Vybereme někoho, kdo má hodně známých písniček, (tentokát je to Goťák), zašlá hvězda Sagič to slátá dohromady jakýms takýms příběhem a na jevišti to odkrákají a oddeklamují momentálně známé televizní tváře druhého sledu. Co na tom, že Langoš neumí zpívat, Pepa hrát a Sagič ani jedno, hlavně že je stejně jako Aduš lidi znaji z bedny. Kritici to strhají, ale lidi na ně moc nedaj a tak přídou. Než se rozkřikne, že to stojí za prd, sezonu s tím zaplácneme a příští rok se zas přižívíme na někom jiným. Už jsme měli Lucii a Neckáře, Miro Žbiro a Míšu Davida nám sice fafoukli jiní, ale těch jmen je. Příští rok Hodíme Helču nebo Zagorku a bude

finální verze

Dámy a pánové, Vítejte na času růží. U nás v Karlíně rádi přinášíme nová a neokoukaná představení. Zároveň ale ctíme to nejlepší z tradice populární hudby. Obojí mistrně spojil hvězdný S. Tofi ve zbrusu novém muzikálovém příběhu s motivy písní K. Gotta. Na jevišti se můžete těšit na populární tváře z televizních obrazovek, herce a zpěváky, které uvidíte v pro ně netradičních rolích a podobách. Legendární J. Langmajer, rocker Pepa Vojtek, a další spojili své síly v muzikálu, který svým pojetím zamotal hlavy kritice a který navazuje na tu nejlepší tradici muzikálů složených z písní slavných interpretů. Se zakoupením lístků neváhejte. Počet představení je omezený, protože již nyní pro vás připravujeme novinku do příštího roku.

Nešel bych ani zadarmo . . .

Muzikál sestavený z písní Karla Gotta bude skutečným kulturním svátkem. Ty písně procházejí desítky let nezraněny zkouškou času a stále jsou hodnotnou mincí. Nevím, které z nich jsou zařazeny do muzikálu, umím si však představit, jak těžkým úkolem bylo některé naopak nazařadit. Mám upřímnou radost, že takové dílo vzniklo a držím palce všem, kteří písně budou zpívat. Pokud by představení cestovalo i po světě, jsem si jistý, že hlediště budou zaplněna všude. Svůj odhad opírám o vlastní diváckou zkušenost z kanadského turné Karla Gotta před několika lety.

Skutečný svátek to opravdu není. A už vůbec ne kulturní. I když byly pěvecké výkony Josefa Vojtka, Jana Kopečného a prakticky všech mužských kolegů (vyjma Sagvana Tofiho) skvělé, stejně tak výkon Evy Burešové, jako celek to za nic nestálo. Osobně jsem odcházel zklamaný a vím, že už nikdy to nechci vidět. Ale je to jen můj názor. Jak to vidí jiní, to já nevím.