takže za 50 a více let,budou současné hnusné pohádky označeny za klasiku...

„Lze šíti celý film na tělo jednomu herci?... "

Nedávno jsem četl kritiku na Anděla páně 2, kde se tento rádoby kritik pozastavuje nad tím, že celý film stojí jen na dvou hercích.

„Lze šíti celý film na tělo jednomu herci?... "

Na rozdíl od dobového kritika se já domnívám, že ano - lze. Tato pohádka by bez Wericha nebyla ničím, takhle byla skvostem, na který se právě kvůli skvělému Werichovi dívám rok co rok stále a stále znovu.

Hlášky typu "Co mi lezeš do snu:" nebo Burianova "Já jsem tajtrlík? Za prvé nevím co to je a za druhé mě to uráží!" a mnoho dalších jsou nesmrtelné.

Aj také "Přiměřeně..." sa používa dodnes :)

To jsou dobré recenze. Jako by je psal sám Rejžek.

Pojďme do toho jinudy: kolik pohádek vzniklých po r. 1990 si pouštíte?

0

Kritik je člověk, který naprosto přesně ví, jak by to udělal, kdyby to uměl.

Pouhy dukaz faktu ,ze kdo nema na to byt dobrym reziserem, stane se vyhlasenym kritikem.

Spatny zorny uhel. Pohadky jsou pro deti. My jsme nebyli deti. My jsme byli mladez nova, mladez Gottwaldova.

Keď budete umierať, prebehne vám pred očami celý život ako film... a príde Spáčilová a dá tomu 20%...

Jo kritikové, ti jsou nejchytřejší ve všech dobách...