Nějak si nemohu vzpomenout jak se Rusko angažovalo na Majdanu. Snad mi někdo otevře oči.

Konec článku je naprosto geniální :Rusové by se měli kát, nejen za Čečensko či Donbas, ale i za Budapešť, Prahu, Afghánistán – jako to už sedmdesát let dělají Němci. Ale to je asi marná naděje.

Nejhorší je, že nás to ani nenapadlo po Rusku nějaké pokání chtít.

Ale napadlo, jen je ten požadavek vždy přehlušen frenetickým řevem rudých.

Kdo financoval vydání ruského originálu těch knih?

Je sympatické, že v záplavě výhradně PROputinovských článků, komentářů a literárních aj. pokusů, se objeví i nějaký kritický pohled. Člověk hned vidí, že existuje vyváženost, že všechny strany mají prostor k vyjádření, tak jak to v zemi svobody slova a evropských hodnot má být.

1)No žasnu nad tím, že máte pocit, že žijete v prostředí výhradně PROputinovských článků, komentářů atd (tj. kde?)

2) Ty knihy jsou o úpadku a chaosu v důsledku kolapsu jistého impéria (nikterak ojedinělé v historii). S tím Putin nemá až tak moc společného.

Jeho lze spíše spojovat s pozdější situací.. s konsolidací situace, obnovením pořádku a oživováním Ruska.

Jeho metody nebo podoba Ruska se leckomu nemusí líbit.. Ale lze takovou zemi v takové situaci měnit jinak a lépe? Přinesl Gorbačov demokracii nebo chaos? Uspěl by tam nějaký ruský Havel? Všechno má svůj čas a místo.

Neopěvuji tím Putina, jen poukazuji na skutečnost, že ten marasmus 90.let tam byl před ním..