Sice nevím, zda v roce 1947 běžně fungovala "policie", ale včerejší oba příběhy byly krásné. Zejména Pavel Řezníček, ten si teda člověka dokáže omotat kolem toho... tamtoho. Jeho úžasná artikulace a mužná jemnost byla o to více skvělá, že slovenský jednolitý (a slitý) nesrozumitelný hlahol Soňy Norisové byl zejména v první třetině povídky opravdu šílený.

posledně to Mirka rozcupovala, teď to chválí. posledně se mi to líbilo, včera se na to nedalo koukat. taková křečovitá snaha o něco hlubšího, artového, místy až noir, ale bez kvalitního scénáře. v průběhu prvního příběhu jsem chtěl přepnout, bylo mi řečeno, abych tomu dal ještě šanci, že není možné, aby tu blbost mysleli vážně. u druhého jsem kladl aktivní odpor, ale partnerka je nekonečný optimista. dokonce chtěla koukat i na třetí díl, který naštěstí nebyl, páč asi i ČT pochopila, že by toho "umění" bylo na jednu neděli až moc. za mě/nás včerejšek jednoznačně nejhorší z celé série

řekl bych, že to měl bejt nějakej pokus o severskou tv tvorbu, ovšem hodně mimoňskej. těch dánsko-norskejch snah je poslední trochu moc - případ pro exorcistu, vraždy v kruhu (), líbánky, nevinnost - většinu má na svědomí trendař hřebej.. a v podstatě pokaždý to dopadne katastrofálně.

Hmm tak nevím asi bych se měl nad sebou zamyslet, jestli nejsem nějaký zkažený divák modernou, ale za mě byly včerejší díly jedny z těch slabších.

taky bych řekl i když pan Postránecký byl dobrej

Takhle má přesně vypadat nedělní večer.  Profesně zvládnuté řemeslo, dobří herci a zajímavé náměty. Za první 70%, za druhou 55%.

Jaké Retro? Satelity na domech, stříbrný kontejner na odpad a zámková dlažba před hřbitovem?

Za mě slabota ...

Já doteď nevím, zda se mi to  vlastně líbilo nebo ne. 

Ale něco to v sobě asi  mělo, jinak bych to bývala vypnula.

Druhy pribeh bych oznacil za "cesky kolombo" pokus. :-D

Takže stačí vzíti námět zakázaného autora, opepřit zesměšněním bolševika a hle, úspěch zaručen jest. I pí Spáčilová známku přidá. Nevadí že hlava i pata ztraceny hledají marně motivaci postav i celého příběhu, nevadí mizerná napodobenina stylu páně Pucholtova, ba ani tříčtvrtě století zastaralé herecké pojetí paní Norisové.

Hodnocení mé kusů dvou večera včerejšího jest na 30 procentech povídky první a 45 procentech povídky druhé.