K vyzdvižení je učitě Žulový vůl, Hrál kdosi na hoboj, Hardkór a Klíště, ty jsem slyšela živě a moc se líbilo. Bohužel mi přijde, že zrovna u toho Punkového království (písně) se jedná o opravdu slabý výsledek práce na Haubertovi poměry. Stejně tak mě nezaujali Sweeti, Růžovej pocit a Všechno je fajn - to by snad na té desce ani nemuselo být.

Morgenstern (narozdíl o Hlaváčka) má ovšem s dekadencí hodně málo společného. Snad by se k charakteristice mohl použít mix expresionismu, surrealismu, poetismu a dadaismu

Morgenstern je mistr nonsensu.