Marně budete hledat člověka, který by si přečetl Jiráskovy nebo Raisovy spisy. Můj dědeček, ve svých 88 už polehával a tak pilně četl- Raise, Klostermanna ale i Dumase a Huga- babička mu je nosila z městské knihovny v Jihlavě. Všechno jsem četl dávno předtím, jako 8 letý kluk jsem se stal literárním fandou, asi jako, když kluci dnes bláznějí za hokejisty nebo fotbalisty. Maminka mi zhasínala, abych šel ráno do školy vyspaný- tak jsem s baterkou pod peřinou dočítal, co jsem přes den nestihl.  Takže jsem s dědečkem mohl hezky o tom čtení diskutovat. Toto je jistě už zpráva z dávné minulosti.

Dnes máme všichni internet, různé noutbůky. ajfouny, ajpády a podobný krempl, takže ani korektně napsaný dopis na tom nedokážeme sepsat. Víc, neš jednu strojovou stránku nikomu nemůžete předložit, aniž by vám při tom čtení neusnul. Dnes jsou lidé zvyklí na jiné nerváky, než třeba Jiráskovo líčení blížící se bouře...

Jirásek je pro dnešní mladé čtenáře těžko uchopitelný - jazyk, historické reálie, ale to není nic zvláštního. Přirozený vývoj

"Buď obsahují tyto knihy totéž co Korán, a pak jsou zbytečné; nebo obsahují něco jiného, a pak jsou škodlivé."

Takže si zatím užívejme.

Důležité knihy byly napsány a vše nové jsou už jen lépe či hůře slepené jejich výtažky.Nakladatelství po listopadu,bohudíky,už vše podstatné  vydala.

Zajímalo by mě, kolik z těch průměrných 13 půjčených a koupených knížek se opravdu přečte...

je pekne, ze se chrli tolik knih, ale kolik z nich se da cist? Staci se podivat na ”moderni" pohadky pro deti. To je sama perla. Jeste ze mam spoustu knih z meho detstvi(temer 40let stare) Nedavno jsem asi 15 starych knih dotahl z trideneho odpadu. Hrubin a spol. Jsou nejoblibenejsi....

Zejména dětská literatura s Rumcajsy a podobnými výtvory je pod světovou úroveň. Zachrání to snad Erben, Němcová a německé překlady- třeba Grimmové-  ty byly totiž i duševní potravou našich předků. Úpadek dětské literatury je následek zpolitizování za dob ruské okupace a proruského režimu v Čechách  .Křesťanství nebo třeba skautství, trampství,  platilo za hloupost, jedině správné bylo, nepřátele socialismu zneškodnit nahlášením panu učitelovi.

Já knihám úplně propadl. Ročně přečtu 25–40 knih. Vše si kupuju – v tradiční, papírové formě s pevnou vazbou – pokud možno. Nejlevnější novou knihu jsem koupil za 9 Kč (v Levných knihách), nejdražší za 1000 Kč (Atlasova vzpoura). Mezi moje nejoblíbenější nakladatelství patří Host a Argo.

Kniha je daleko větší dobrodružství, než třeba film. Ve filmu vám berou vaši fantazii, vše musí být tak, jak si to přál režisér. Kniha vám nechává volnost, vaše fantazie může interpretovat to napsané podle vlastní nátury, každý z nás to zažívá zcela individuálně. Jistě hraje velkou roli i naše životní zkušenost, naše okolí, někteří lidé, které známe. V té knize z toho vzniká náš vlastní, individuální film. K mnohým knihám se také rádi vracíme- někdy stačí jedna opravdu důležitá a přesně formulovaná věta, aby na nás hluboce zapůsobila.

Kniha nikdy nezmizí z naší kultury. Všechny ty elektroniky jednou zajdou, ale dobrá a s láskou ilustrovaná kniha vše přežije.

"Nejvíc knih na hlavu vychází ve Velké Británii – neskutečných 130 tisíc." Na hlavu? Asi spíše celkem ne?

spíš titulů, než knih celkem, ale stejně jste řadově blíž skutečnosti, než článek

:-)

Jak jsou v téhle statistice podchyceni ti, kteří si knížky nekupují, ale jednoduše stahují z internetu a čtou ve čtečce nebo jiném zařízení? Podle mých zkušeností takových lidí radikálně přibývá, knih je k dispozici tisíce a ceny čteček padají...

Jsou tam taky. Stačí se podívat do prezentace, která je na webu Ústavu pro českou literaturu AV.

A co audioknihy? Sice se primárně nejedná o četbu, ale jistě by to dovedlo zahýbat se statistikami.

Tak to si určuje výzkumník, které "knihy" zahrne do výzkumu. Může si třeba určit, že mu jde vyloženě o čtení souvislého textu, takže pak padají audioknihy i pouze obrázkové knihy, komiksy by asi byly na hraně.