ZÁVĚREČNÁ SCÉNA Z FILMU O LÍDĚ BAAROVÉ (UKÁZKA ZE SCÉNÁŘE)Setmělo se a pokojem táhnou stíny. Baarová sedí v křesle, které se utápí v šeru. Sípavě oddechuje a její tvář začíná mít barvu mramoru, oči jsou vytřeštěné. Rty se pohybují, ale žádná slova z nich nevycházejí. Pak jako by neviditelná ruka celou tvář naráz znehybnila a zalila do vosku. Zapadlé nehybné oči. Baarová umřela. Dveře do pokoje se otevřou. Na okamžik se zdá, že se novinářka vrátila. Obraz se jinak zabarví.Místnost se prosvětlí, jako bybyla náhle prozářena sluncem a z té sluneční záplavy se vynoří Goebbels v letním vycházkovém obleku.Usmívá se na Baarovou a natáhne k ní svoji pravici.Baarová se Goebbelsovy ruky chytne, ale z křesla už nevstává vrásčitá stařena,nýbrž krásná mladá žena, tak jak jsme ji znali v dobách její největší slávy. Stěny pokoje se začnou rozestupovat, pokoj se proměňuje, až se octneme v jakémsi obrovském ateliéru svět, který se podobá mraveništi. (celé trik UPP!!!).Lidé kmitají sem a tam, probíhá hektická přestavba, osvětlovači mají napilno, ale to už se rampa s reflektory rozzáří a na scénu přitančí girls v krátkých sukýnkách. Natáčení jakéhosi revuálním pořadu je v plném proudu.Goebbels vede Lídu za ruku, provází ji, tak jako Danteho provázel v Božské komedii peklem Vergilius. Ateliér je alegorií světa - ráje na jedné straně a pekla na druhé. (celé trik UPP)Vlevo vrcholí radost, veselí a vybuchuje barevná show… Vpravo vybuchují hrůzy války a před očima nám defilují otřesné scény z koncentračních táborů…Goebbels Lídu vede po tomto pomyslném předělu mezi rájem a peklem směrem k černému tunelu, do kterého všechno směřuje a ústí…Dojdou k němu i oni dva a černá díra je pohltí.K o n e c (díky patří K. Filovi)
