Bohužel je pravdou,že to podstatné a doposud nepřekonané v literární kvalitě vyšlo,nebo napsali spisovatelé a básníci předváleční a pováleční. Týká se to i knih pro děti a historické beletrie. Srovnáme-li Durychovo Bloudění,nebo knihy Šotolovy s pop-historií Vondruškovou etc.Pokud všichni čekali na omračující ohromení šuplíkovou tvorbou vydanou po listopadu,byli mnohdy zklamáni.Jistě se vydalo pár zajímavých autorů ,kteří tehdy nevycházeli z důvodů politické zblbělosti,ale kvalitativní průlom to nebyl.mluvím nyní pouze o tuzemských tvůrcích.

Ještě štěstí, že mám doma Honzíkovu cestu od Bohumila Říhy z doby před rokem 1989. Polistofpadový vydavatel totiž  usoudil, že mládež by mohla podlehnout komunistické propagandě a je tudíž potřeba změnit ideologicky závadný text - družstevní bylo potřeba vyměnit za farmářský. K popukání. Že by cenzura?

Po revoluci jsem si s pořádnou mírou bnadšené zvědavosti přečetla Havlovy literální "skvosty"... Jsem zvědava, jestli některý kritik někdy "objektivně" zhodnotí tyhle bláboly (pardon výtvory).

Vy umíte číst? 

Tak tenhle skvost si taky nepřečtu. Osobně ho házím do jednoho pytle se samotným Poučením.

Hold dílo Václava Havla není pro každého, někdo pochopí jeho myšlení, někdo ne.

mno nevim, ale Rihova Honzikova cesta se cte stale a rozhodne to nejsou jen badatele, kdo ji ctou

Přiznám se, že jsem ji moc rád neměl, ale že by se dala brát jako nějaká velká agitka... Možná tam bylo něco o jézetdé. Nedávno jsem si v rámci úklidu půdy přečetl všechny tři Neználky, občas mě to popadne a přečtu si nějakou klukovskou knížku, kterou jsem třicet let neotevřel, některé ze svých dětských jsem četl svým dětem a vnoučatům, ale Honzíkova cesta mě zatím nenapadla. Jestli na ni narazím, tak se do ni pustím a zkusím zjistit, proč jsem k ní nikdy nenašel vztah.

Podle mne je to nesmysl. Detektivky a bestsellery se vydávaly i v nákladu nad 100 tisíc výtisků. Počet byl uveden v tiráži (což se dnes nedělá), ale předem byl znám i z týdeníku Nové knihy (prodej jen v knihkupectvích za 0,20 Kčs). Z informace o nákladu člověk posoudil, jestli na nového Párala nebo McBaina musí ráno do fronty, nebo ho ještě sežene odpoledne cestou z práce.

Uvědomělé knihy, které nikdo nečetl, ale musely být k dispozici, vycházely v řádu o jednu nulu nižším. To aby si po pár výtiscích pořídily všechny veřejné a podnikové knihovny a ještě aby pár neprodejných kousků zabíralo místo v každém knihkupectví.

Kniha, o které je v článku řeč, uvádí "náklady" některých titulů. Možná byste se divil, v jakých počtech byly vydávány knihy, na které si už dnes nikdo nevzpomene - a z dětství si vzpomínám, jak jich byly kontinuálně plná knihkupectví. Studie ale neuvádí skutečné "prodeje". To by bylo mnohem zajímavější než uměle navyšované náklady.