Koncert netvořily hity z loňského alba, ale hity z celé jejich kariéry, které vyšly na v pořadí již třetí kompilaci, jejíž název si autoři ČTK atd. už zvládli vyhledat. Broken Glass Park je jen novou písničkou, hit to vedle ostatních hraných zdaleka ještě není, ale to je fuk. Vystoupení mělo od samého začátku špatný zvuk, přeřvané reproduktory produkci dost zkreslovaly, písničky se ale poznat dalo, vše se zlepšilo až v poslední třetině, i když do mixážního pultu belgický zvukaž zíral téměř nehnutě po celou dobu (stál jsem před ním). U asi třetí Hypnotized Jim Kerr lehce změnil text a ještě stačil navrhnout zlitému Rakušákovi, mávajícímu pěstmi pod pódiem, aby tak nepil, že se totiž může stát, že se ráno probudí s pocitem, že ti Simply Red hráli docela dobře. Rozdělení celého večera na poloviny přestávkou ničemu nepomohlo, když ke všemu druhou polovinu show zahájila doprovodná zpěvačka sedící ve zlatém křesle na pódiu Dancing Barefoot (a Kerr se k ní nepřidal), byla to nuda jak hrom. Závěr byl ale dokonalý, jen ta návštěvnost připomínala nějakou slavnost na náměstí okresního města a z toho soudím, že potřetí k nám Simpletons už nepřijedou. Poprvé zde byli s podobným ohlasem 17. října 1995

S výhradami ohledně zvuku souhlasím, ale zdálo se mi, že na vině bylo hlavně prostředí - Incheba Arena má úděsnou akustiku, nemluvě o docela "opotřebovaném" interiéru a slušném průvanu, což na zážitku též úplně nepřidalo... Až jsem se trochu styděla, že jsme je nechali hrát v takové "stodole". Ale jinak za výkon kapely, a v první řadě Jima Kerra, určitě palec nahoru, spousta energie a zjevné radosti z muziky, i když auditorium, přes jeho velkou snahu jej zapojit, příliš nespolupracovalo (asi hlavně pro neznalost písniček).