Fotka č. 3 - s tím mikrofonem, to je Robert Záruba???

Vzpomínám si na článek o skatebordingu v ABC někdy na začátku osmdesátých let. Byl tam kromě propagačního článku i návod, jak skate postavit z komponentů z kolečkových bruslí. Pochopitelně jsme to zkoušeli a bylo to dost děsný.

Po několika letech jsem dostal skateboard tovární (?) výroby z nějakého družstva - byl překližkový a podvozek byl celkem funkční. Netuším, kdo to vyráběl ale proti tomu domácímu to bylo o hodně lepší. Jinak nás zajímalo jen jak rychle se na tom dá jet - v motocyklové přilbě a rukavicích jsme zkoušeli jezdit (pochopitelně na normální silnici) z šílených kopců. Tu překližkovou desku jsme s kamarády přeřízli a prodloužili na asi trojnásobek aby to mělo stabilitu. Dneska bych to nedal ale tenkrát to byla legrace. Zastavit to naprosto nešlo, neodhadnu rychlost ale letělo to pekelně.

byl jsem na to prilis mlad :) v 87 mi bylo 7,ale babi mi dovezla skate z Polska, asi nejaka prekliska s cernyma gumovyma kolcama, pata zvedla stylem priklepla dalsi zkosena deska na prkno :) neco malo jsem na tom najel. Nyni uz o dost starsi jsem si poridil Landyachts a vratil se do detskych let :)

Můj první skateboard mi vyrobil táta z překližky, máčel jí, ohýbal patu, až se to podobalo skatu. No a jelo se... Ani si už nepamatuju, z čeho byla kolečka a treky... To bylo tušim někdy v 87, peníze na skate z obchodu nebyly... Až pak jsem si koupil nějakou tu desku a pořádný kolečka 608 ložiskama (za peníze z brigády)... A jezdilo se v Praze u divadla, pod Českým rohlasem na Vinohradský, pasážema dolu podél Václaváku a později i nějaký ten park atd, všude, kde se dalo :-)

Zobák je borec, o tom žádná, párkrát jsem ho potkal i v Praze, kde prodával (prodává?) hadry. Vlastně všichni tihle pamětníci, co zažili začátek takový éry a dokázali se tomu věnovat s nadšením a odhodláním si zaslouží respekt. Doba byla na lejno, o tom žádná, ale zase se asi líp lidi dokázali seskupit v takových zájmových skupinách a dělali to fakt srdcem...

Hm,vyráběl je n.p. Artis .

dneska o skate ani nezavadíš, děcka jsou u kompu

ted se rozmaha longboard, coz je v podstate navazani na historii

Nemám pocit, že by před revolucí byla jízda na skateboardu nějak stíhána nebo omezována. 

Dokonce bych řekl, že v 80. letech byla častěji k vidění než v soucasné době. Spoluzak jezdil na prkne do skoly, schovával si jej u skolníka. A vyrobené na kolene taky nebylo, přivezl mu jej strýc - řidič kamionu.

Ne každý měl strýce, co jezdí v kamionu. Můj první SNB byl vyroben podle návodu v ABC. Holt jsem neměl toho strýce.

Měl jsem (a dodnes ho mám schovaný) svůj první skateboard české výroby - Esa Rol. Dělali ho někde v Praze a kolečka byla bílá, umělohmotná a dělala děsnej randál. Bylo cool, když bylo ojetá a tak trochu "chlupatá". Jenže to ani tak nemělo moc smysl a tak když časem to družstvo začalo vyrábět kolečka gumová, otec mi je sehnal, zajel tam osobně v rámci nějaké služebky z Brna. Jezdili jsme na tom s tehdejším kamošem (vyrostl z něj pěknej dacan) a jeho ségrou Renatou nad Blanskem po tehdy nepoužívané, ale úplně nové, tzn. hladké, silnici z obce Češkovice. Byla to asi 2 km jízda lesem, dnes je to normální silnice spojující Blanskoo s jedním satelitním městečkem. Přestal jsem na tom jezdit, když kovový podvozek u koleček praskl a když jsem si v návodu přečetl, že to je asi do 75 kg. Vážil jsm tehdy asi 77 a tak to skončilo

Když se pod fotkami píše o správných bláznech, tak mezi ně v 80. letech patřil i Petr Karlíček