Filipe, nikdy jsem piáno od krve neočistila. Od středy mám slzy v očích. Sbohem...

Děkuji Vám Ondřeji a děkuji Ti Filipe. Díky Ti, že jsi pomohl i mě vymést některé démony i z mojí duše. Pár jich tam ještě zůstalo, ale s těmi si už poradím.

Málokdy  mě někdo, nebo něco až takhle chytne za srdce. Díky Filipe Topole!!!

Citace:"Pamatuji si úplně přesně.... tehdy nejspíš ......patrně v roce...."

Já myslím, že titulek je trochu zavádějící. Jedna generace to určitě nebyla.

hm, jsem sice mladší generace nežli někteří co zde psali, ale při poslechu jeho písní je mi líto, že už nikdy nebude možné je slyšet live ....  ta syrovost a opravdovost je v současné tvorbě čím dál vzácnější a je to strašná škoda.

Výborně napsáno, není, co dodat...I jak patřím do generace čtyřicátníků, která Filipa Topola milovala. Jen mi 41. Vzpomínám na ty úžasný koncerty, na to jak přede mnou stál Filip ve frontě na pivo a vedle mě pak na záchodě...Úžasně charismatický člověk, který hrál nádhernou hudbu a zpíval krásné písně...Sbohem a řetěz, Filipe.

42 a prakticky stejny pribeh ....

Hezky napsáno, Ondřeji. Jsem narozená na začátku 80. let, ale i tak pro mě byli PVO součástí mého mládí, zrání a uvědomování si. Hudba Filipa Topola mě neuvěřitelně ovlivnila - v tom dobrém. Naposledy jsem se byla poklonit panu Smoljakovi. Myslím, že tentokrát se seberu a s úctou se půjdu poklonit též.

Ondřeji, nezbývá mi nic jiného než se přidat k ostatním. Napsal jste to přesně tak, jak to cítím i já. Přestože mám doma některá jeho alba, nikdy se to nevyrovná jeho projevu naživo. A nikdy taky nezapomenu, když jsem ho potkala jen tak ve městě, jak skromně

Je smutné když odejde mladý člověk a on byl. To že celý svůj život pracoval na své destrukci je taky pravda. Ikdyž jsem jeho generace, mě neoslovil, přesto jak jsem napsala, líto mi je relativně mladého člověka. Jen ten článek mě přijde takový až patetický, moc emo , ale to asi jeho fanoušci byli:

Asi právě proto, že Tě neoslovil Ti přijde článek patetický... Mně přijde takovej, jak má bejt.