A já jsem vyrůstala na její knížce Pohádky pro Nekubáty. Byla laskavá, krásná a často jsem se k ní, jako dítě, vracela. Krkonošské pohádky byly zase úžasně zpracované jako večerníček. Co víc si přát, aby člověk po sobě zanechal. Sama za sebe: za vše Vám děkuji, paní Kubátová.

Posuzovat Krkonošské pohádky skrze prizma ideologií mi přijde stejně stupidní jako kdysi kultura očima Ždanova. Spustila to již kritička Spáčilová ,které se fakt nejoblíbenějšího večerníčku  dotkl na citlivém místě správně pravicového uvažování. To by tedy byla kontaminována většina světové literatury včetně  Evangelií v Novém Zákoně. Podle těchto kriterií by zhoubné byly i pohádky O.Wildea nebo H.CH. Andersena. Tato krátkozraká  myšlenková lepra je opravdu ve své směšnosti smutná.

Děkuji zemřelé paní spisovatelce. Krkonošské pohádky jsme jako děti milovaly a rád se na ně podívám i dnes. Kuba, hajnej, Anče, Krakonoš a hlavně tlustý Trautenberk jsou naprosto NEJ Čest památce milé paní spisovatelky.

musim jen souhlasit! Jeji pohadky jsou uzasne!

Krkonošské pohádky, plíživé komunistické vymývání mozků!

Schrecklich!

A to nebyla jen Kubátová, začalo to Němcovou, Erbenem, pak Drda, známý teoretik levicové teroristické gerily Václav Čtvrtek...

Ta komunistická propaganda škodila už sto let předtím, než se tak jmenovala...

Zlatí bratři Grimmové, u nich každý nemohoucí chudák dostal hned spravedlivě po hubě!

Nejste evidentně duševně zdráv, měl byste vyhledat odbornou pomoc.

Velká to spisovatelka. Rodině přeji upřímnou soustrast.

upřímná soustrast se nepřeje...

Krkonosske pohadky jsou oblibene, mile, roztomile a nadcasove. Nicmene krasne dokladaji, jak se pomoci televize da obratit naruby staleti prezivajici legenda. Krakonos v lidove slovesnosti NIKDY NEEXISTOVAL. Krkonossky demon se jmenoval Rübenzahl, mel jeleni hlavu, orli oblicej, dokazal menit podoby a delal horalum naschvaly, pujcoval jim na vysoky dluh, zavadel je do mocalu atd. Prvni zakresleni Rybrcoula (jak se cesky jmenoval) do mapy probehlo uz v sestnactem stoleti! Az v devatenactym stoleti se vymyslel nazev Krakonos, trochu natruc vetsinovemu nemeckemu obyvatelstvu. A az v sedesatycj letech z neho scenaristi udelali hodneho strycka bojujiciho o blaho vsech. Ujalo se to, ovsem v primem rozporu se staletou legendou z nehostinnych hor.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Krakono%C5%A1

Krkonosske pohadky aneb jak zamezit podnikani s negativnimi externalitami

Čest její památce! Její dílo bude nesmrtelné! A kéž by podkrkonošským nářečím mluvilo více místních obyvatel, kéž by se dostalo do školních lavic v daném regionu jako třeba nepovinný předmět nebo zájmový kroužek.

Moudrá dáma a krásné pohádky. Škoda, že pro Anče a Kubu už nic nenapíše! Tak alespoň trochu krkonošského kvítí, co tam Krakonoš Peterka rozhazoval...

"To kyselo je moc kyselý - ten bramborák je moc bramborovatej! A vůbec, co si myslíš - panskej žaludek je fajnovej žaludek" - "Kdo chce mít žaludek fajnovej, musí na to mít!" --- "Takový dobrý kyselo! Dala jsem tam dvě vejce od kropenaté slepice!" - "Má se boží dárek zkazit? To ať radši bříško roztáhne."

http://www.youtube.com/watch?v=m_OqxiijZiU