Diskuze

RECENZE: Vzpomínky Neila Younga jsou rozhrkané. Krásně, jako jeho kytara

Paměti muzikantů se často vyznačují určitou duchamorností. První kytara, první joint, první album, první zlatá deska... Kniha Neila Younga Hipíkovy sny jde proti tomuto zažitému trendu a překvapuje už od první stránky.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

D45a11v75i19d 31M45a88c43k19ů

11. 5. 2013 12:38

Recenze vypadá dobře, škoda, že autor nezmiňuje jak dopadl překlad. Některé podoby českých převodů cizích textů jsou totiž příšerné a když nelze požadovat vrácení kupní ceny, jejich autoři by měli přinejmenším vrátit svá maturitní vysědčení, pokud nějaké kdy měli...:-/

1 0
možnosti

O71n95d44ř83e49j 33B91e15z55r

11. 5. 2013 16:44

Dobrý den, kdyby byl překlad špatný, bylo by to samozřejmě v recenzi zmíněno. Když není, znamená to, že je dobrý, na poměry českých překladů knih o hudbě bych dokonce řekl velmi dobrý. Tradiční bolest těchto knih, tedy záměnu žena x muž, jsem tedy v jednom - velmi nepodstatném - případě našel, ale jinak je vše v pořádku... Já osobně z té knihy úplně slyším Younga "mluvit" - a to přičítám i překladateli Jiřímu Zbořilovi.

1 0
možnosti