- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
CD tak mě tu máš, a je mi dobře, podobný pocit ve mě vyvolává Divné století, Rok dˇábla a tak trochu je mi líto těch hrdinů kteří tady zvrací svoje morální výpotky.Ale každý svého štěstí tvůrcem, to platí jak pro Jarka i pro nás ostatní.Pro moji osobu je Nohavica jeden z nejlepších v jeho oboru a jeho písničky jsou prostě takové, že při některých si připadám jako kdyby mi zpíval přímo do duše.
Napište už konečně něco o Guiarusovi. Jestli teda bude co.
Navíc se k tomu nikdy nedokázal chlapsky postavit. Smutný případ.
http://www.nohavica.cz/cz/tvorba/archiv/bud_vitan/bud_vitan.htm
...na svoji bonzáckou minulost, název desky je jak číslo konspiračního bytu,,,
Ježíši... "se" a "rozvzpomněl", sorry
...nemusí být dokonalé (i když musím za sebe říct, že těch nedokonalých moc neznám), bohatě si vystačím s texty a jejich smyslem, protože bývá skrytý a hluboký. Každý na to má jiný názor, ale možná bych poprosil ty, kteří o Jarkovi slyšeli akorát v kauze s Stb a v životě neslyšeli jedinou jeho písničku, aby se zdrželi komentování. Tato zpráva je především pro ty, které to upřímně zajímá, ne pro ty, co otevřou článek, aby mohli házet špínu.
tri roky asi nejsou nekolikmesicu.. ikdyz pro nekoho asi jo
Přijde mi, že Nohavica se přestal držet své až matematické přesnosti a ukázněnosti v písních, a je to škoda. Nyní si dovolí na dva takty roztáhnout jedno slovo nebo naopak vyplivnout tři věty. Jistě, každý muzikant se vyvíjí, u pragmatického hudebníka jeho typu mi to ale šlo proti srsti, zvlášť když člověk pomyslí, jakých veršů je schopen. Ve svých téměř šedesáti letech se snaží začít zpívat (pokoušel se o to už v "Moje smutné srdce", kde ho zachránila nevšední aranžmá), a nezní to místy vážně dobře. Ostravský přízvuk se zabydlel do všech jeho písní ("JZme to my anebo to nejZme my"), místy je jeho projev těžko srozumitelný (na desce!). Pořád ale dokazuje, že psát umí, byť už jen v několika písních (Řeka zapomnění, Kupte si hřebeny). Za vrchol Nohavicovy tvorby považuji Divné století a kdyby autor už předtím nehlásal, že právě k tomuto albu se chce novou deskou vrátit, asi bych měl z Tak mě tu máš i radost. Takhle je to pro mě dosti velké zklamání.
Mně se z nových písní líbí nejvíc Minulost. Podobný typ jako Mám jizvu na rtu. Už když jsem ji slyšel na koncertu, jsem z ní měl podobný pocit mrazení v zádech. Možná by jí to slušelo i v klavírním aranžmá..