Víte...

ono je to takové - rozpačité. Určitě velice sympatická je na panu Singerovi velkorysost pokud jde o formáty jeho pláten a také ,,plýtvání,, malířskou hmotou v expresívním vypětí... Nicméně obsahová náplň obrazů pana Singera je pro mne osobně nezajímavá a možná trochu banální. Nebo možná ne banální, ale řekněme rádoby prostá. Ovšem není prostota jako prostota. Co ale naprosto nemohu překousnout je autorův malířský rukopis, který silně zavání post van goghovskou manýrou, která je ale narozdíl od Vincenta plošná a nevytváří prostor v obraze.

Ale i přesto bych výstavu doporučil - jelikož nikdo nejsme dokonalý, že?