Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Paměti Hitlerova architekta Speera vycházejí česky

"Kdyby byl Hitler měl přátele, byl bych býval jedním z nich. Vděčím mu za své nadšení a slávu v mládí, jakož i za pozdější zděšení a vinu," napsal na úvod svých kontroverzních vzpomínek architekt Albert Speer (1905 až 1981). V češtině se poprvé objevily roku 1996 pod názvem V srdci Třetí říše a trochu zapadly.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Josef II

Vyrobni potencial Protektoratu ...

si pry Naciste uvedomili az docela pozde ke konci valky v r. 1944.  Rekl take, ze kdyby se spojenci soustredili v naletech spise na elektrarny nez na kulickova loziska, tak by vyridili Nemecko mnohem drive .

0/0
16.6.2010 12:11

Sawy

speer

Neni tvuj prispevek trochu mimo misu?

0/0
16.6.2010 15:11

Sawy

speer

Neni tvuj prispevek trochu mimo misu?

0/0
16.6.2010 15:11

Sawy

Speer

byl stejny valecny zlocinec jako ti ostatni. Rozhodne nebyl vinnen o nic min nez jeho podrizeny Sauckel. Jen na rozdil od nej a dalsich pochopil ze "uprimnym" pokanim si muze zachranit krk. Vymysly o atentatu na Hitlera k tomu patri.

0/0
16.6.2010 11:37

Jandik73

Re: Speer

To je pravda. Všude se o něm mluvilo jako o "hodném nacistovi". Až do své smrti tvrdil, že nevěděl, že v továrnách, které řídil pracují totálně nasazení, otroci. Po jeho smrti se objevil dopis, který psal Speer, ze kterého jasně vyplývá, že o všem věděl.

0/0
16.6.2010 11:44

Webpawson

Re: Speer

tak byl totální nasazený a totální nasazený. Třeba v některých továrnách v Čechách to byla často "výhra" : lidé sice pracovali jako otroci, ale na druhou stranu se měli materiálně dobře - věci na příděl šly nejdříve totálně nasazeným (byli potřeba silní a zdraví) a až potom ostatnímu obyvatelstvu...

0/0
16.6.2010 11:56

Jandik73

Re: Speer

To je samozřejmě mýtus.

0/0
16.6.2010 12:27

LUF

Re: Speer

Samozřejmě o  všem věděl ale bylo mu to lhostejné. Nebo spíš byl proti holokaustu (četl jsem historickou knížku) - nikoli že by mu bylo těch lidí líto ale protože likvidace židovské rasy je technicky neuskutečnitelná - "je to hloupost, většina židů je mimo dosah".  Na konci války mu patří zásluha v tom, že na rozdíl od Hitlera, kterému nevadila totální apokalypsa Německa tak Speer se snažil zachránit co se dá pro poválečnou dobu

0/0
16.6.2010 11:49

Josef Svejk

Hitler a architektura

Loni jsem cestoval vlakem do Kolína nad Rýnem přes Drážďany a zděsil jsem se, když jsem si všiml obří, ale opravdu obří impozantní mešity s obrouvskou kopulí a minarety, kousek od trati z Drážďan směrem na Lipsko. To jsem si říkal, že už nás ti islamisti totálně zahltili, když tu stavějí mešity větší než gotické katedrály. Jaké pak bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že to není vůbec žádná mešita, ale továrna na tabák ;-D Jmenuje se to "Yenidze". A mimochodem, víte, kdo tuhle "mešitu" vyprojektoval? Byl to Hitlerův švagr Martin Hammitzsch! Mimochodem, mluvil jsem o tom s mnoha lidmi, co už přes Drážďany jeli a všichni si až do té doby mysleli, že Yenidze opravdu mešita je, no jen na to koukněte: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Dresden_Yenidze2.jpg/800px-Dresden_Yenidze2.jpg

0/0
16.6.2010 11:25

Leviko

Re: Hitler a architektura

pravda, když jsem to fotografii viděla tak první co mě napadlo že je to mešita a to pořádně velká

0/0
16.6.2010 11:36

LUF

Re: Hitler a architektura

;-D

0/0
16.6.2010 11:44

svarak z krabicoveho vina

Re: Hitler a architektura

Až na to, že tenhle barák byl postaven v roce 1909, kdy byl Hitler nula živořící ve Vídni.

0/0
16.6.2010 12:15

Mirco1

Proč by měl být Speerův plán na zabití Hitlera...

... na jaře 1945 nesmysl? Jen proto, že ho díky vylepšením ochrany klimatizace bunkru nebylo možno uskutečnit? Tento plán zmiňuje i Hugh Trevor-Roper, uznávaná kapacita na poslední měsíce Hitlerova života.

0/0
16.6.2010 7:53







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.