Zvlastni

Nevim, jestli pan Vavra (ktereho mam jinak dost rad) nekdy hral na elektrickou kytaru, ale asi ne.Pominu to, ze vsede si s touto kytarou zahrajete jen tezko (coz je ovsem neduhem spousty modernich tvaru), ale treba ty spatne pristupne ladici koliky musi byt opravdu nervydrasajici :)

Nicmene jde o koncept, predpokladam, ze "kytaru tretiho tisicileti" z toho udelali novinari, tipnul bych si, ze tvurci to mysleli spis jako vtip...

hmm

koukám, že tu snad ani jeden nepochopil proč to vlastně vzniklo - a přitom by stačilo si ten článek přečíst

Re: hmm

No, článeček jsem si přečetl pozorně, le proč vzniklo zrovna tohle, jsem taky nepochopil. Pan Vávra má patrně podobný vztah ke kytarám, jako já k deštným pralesů, což je žádný. Takže nechápu, proč se do toho se*e. A pokud jsem četl správně, tak se to má i vyrábět. Živě si dovedu představit ty fronty. A ten starý pán kvůli téhle opičárně vážil cestu z japonského ostrova. Ten musel bejt vodvázanej, když to viděl. Podobné "vynálezy" dělal v Hradci jistý sympatický drogista v HN dvacet let. Jenže tenkrát jste tady nic jiného nedostal. My do toho socíku zpátky mažeme i s tímhle.

Elixír je...

ale pít se nedá! Řečeno s Cimrmanem: "Tudy cesta nevede..." , zvláště, když elektrická kytara třetího tisíciletí už je dávno hotová - viz. http://www.stick.com  - a to nejen vizáží, ale i tím, co umí a jak se na ní hraje :

http://www.youtube.com/watch?v=_JjimMO2SdE&feature=fvw

Re: Elixír je...

mimochodem: mistři světa na to hrajou takhle (Toni Levin a kapela LTE)

to si koupí tak možná dva exoti

krásný kytary vypadají opravdu jinak, tyhle rádoby šokující tvary muzikanti nevyhledávají, ačkoli na přelomu 70. a 80. let taková móda existovala.

Už to vidím...

Jak David Gilmour vymění svýho Stratocastera za tuhle opičárnu.