Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diego Luna: Už nehraju pro peníze

  1:00aktualizováno  1:00
Herec Diego Luna se po světě proslavil ve filmu Mexická jízda, nominovaném na Oscara, my jsme ho měli možnost vidět v hlavní roli druhého Hříšného tance a nejnověji ve Spielbergově Terminálu. Po Banderasovi je Luna dalším španělsky mluvícím hercem, který pevně zakotvil v americkém Hollywoodu.

Jak jste se vůbec dostal k herectví?
Můj otec vyráběl kulisy v divadle, maminka se zabila při autonehodě, když mi byly dva roky. Proto mě otec bral často s sebou do práce, a já tak mohl pozorovat spoustu divadelních zkoušek. Zamiloval jsem si je, a toužil být jednou jejich součástí. Nešel jsem studovat herecké školy, ale snažím se co nejvíce pochytit od starších kolegů, třeba od Toma Hankse při natáčení Terminálu. Vidět ho, jak se na natáčení připravuje, jak potom reaguje na režisérovy změny, to je zážitek. Hrozně rád tohle pozoruji a myslím, že to je v našem oboru nejlepší vzdělání.

Váš nejnovější snímek Criminal vypráví o podvodnících. Naletěl jste někdy někomu?
Během natáčení jsem se stal terčem staršího kolegy Johna C. Reillyho. Uprostřed zkoušek mi schválně telefonoval na mobil a ten mi pak vibroval v nejnepříhodnějších okamžicích. Řadu záběrů jsme pak natáčeli v autě v parném Los Angeles. Když jsem si nedával pozor, John zapnul vyhřívání sedadel a já se mohl upéct. Všem dnům však není konec, tajně doufám, že mu to jednou vrátím i s úroky.

I herectví je vlastně takový podvod na divácích, nemyslíte?
Myslím, že to je legitimní podvod na divácích, když například pětatřicetiletá herečka hraje středoškolačku a teenager naopak starce. Je to zkrátka profese, navíc dobře zaplacená.

Točíte filmy doma v Mexiku i ve Spojených státech. Můžete to nějak porovnat?
Rozdíl je hlavně v penězích, které natáčení stojí. To, co u nás stačí na celovečerní film, stojí v Americe jídlo pro herce a štáb. V Mexiku si nikdo nemůže dovolit žít jen z filmařiny. Neexistuje tam žádná instituce, která by filmový průmysl podporovala. Pokud se rozhodnete být vMexiku filmařem, musíte mít nějaký vedlejší příjem, mít bohaté rodiče, vlastnit banku nebo alespoň prosperující restauraci. A pak přijedete do Hollywoodu, kde se platí experti na všechno - jeden postaví skleničku na stůl, další ji vyčistí a jiný k ní přiloží mikrofon...

Ve filmech občas vystupujete jako zkušený kuřák. Jste jím doopravdy, nebo to jen vyžadovaly vaše role?
Nekouřil jsem šest měsíců, protože jsem se potřeboval soustředit na natáčení Terminálu. Teď však jako jeden z producentů připravuji film v Mexiku. Je to šílené napětí, nikdy nevíte, jestli bude v bance dost peněz ani jestli budete schopen film dokončit. Opět se ze mě stal velmi neurotický chlap a zase kouřím.

Která z vašich dosavadních rolí je vám nejbližší?
Možná ta, na které právě dělám. Jde o film Jen Bůh ví, jedná se o road movie o vztahu mezi dvěma sirotky, který vzniká v brazilsko-mexické koprodukci. Já v něm hraji jednoho ze sirotků, který věří v budoucnost, podobně jako já. Před pěti lety jsem si povídal s režisérem Carlosem Boladem o našich životech a zjistili jsme, jak se podobají. Po dvou letech se ozval znovu - se scénářem, který napsal přímo pro mě. Nemohl jsem než souhlasit.

Jsou nějaké role, které odmítáte?
Před několika lety jsem se rozhodl nehrát už pro peníze. Mám jich dnes dost, to je moje štěstí. Většina kolegů u nás musí hrát v reklamách, aby mohli zaplatit své účty. Já hraji v divadle a filmové role, které jsou na jednu stranu sice výhodnější, ale na druhou zaberou více energie, si mohu vybírat.

Víte, že jste se díky svému úspěchu stal idolem latinskoamerických teenagerů?
Když mi bylo dvanáct, byl jsem kamarád nejkrásnějších dívek v okolí. Opravdu, jen nejlepší přítel. Přišly za mnou vždy, když je opustil jejich milenec. Seděl jsem s nimi, naslouchal jim a přál si, abych nebyl jen přítel, ale ten kluk, co jim zlomil srdce. Byl jsem však ve věku, kdy se člověk teprve učí vyjádřit své pocity a touhy.

Co pokládáte za svůj největší osobní úspěch?
Mít kolem sebe lidi, které mám rád. To je pro mě nejdůležitější.

Jaké byly vaše první hollywoodské lásky?
Carry Fisherová jako princezna Leia ve Hvězdných válkách a Juliette Lewisová ve filmu Takoví normální zabijáci. Její tanec v baru je pro mě jedním z nejerotičtějších v historii filmového průmyslu.

Žijete v Mexico City. Řekněte, je to nebezpečné?
Myslím, že ne. Pokud nejste hlupák a nevyrazíte do chudinských čtvrtí ověšený hodinkami značky Rolex. Musíte mít cit pro to, co si můžete dovolit.

Jste superhvězda. Nebojíte se únosu?
Vydělal jsem nějaké peníze, ale nemyslím si, že by stačily na velké výkupné. Doufám, a to by chtělo napsat velkými písmeny, že to případní únosci pochopí.

Herec Diego Luna

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Trailer k filmu Milada
PRVNÍ DOJMY: Jistěže, Milada Horáková byla statečná. Ale co dál?

Pravda vítězí, stojí v závěrečných titulcích filmu Milada, věnovaného Miladě Horákové a „všem bojovníkům za svobodu“. Jan Masaryk, který se v něm také mihne, k...  celý článek

Hana Vagnerová a Adam Mišík ve filmu Bajkeři
RECENZE: Výchovní Bajkeři mají blíž k Vinařům než k Snowboarďákům

Fakt, že Snowboarďáci byli jen jedni, platí po premiéře filmu Bajkeři dvojnásob. Nová komedie o teenagerech totiž neví, koho má bavit.  celý článek

Teaser k filmu Důvěrný nepřítel
VIDEO: Vojtěch Dyk staví v thrilleru Důvěrný nepřítel až moc chytrý dům

Režisér Karel Janák dokončil mrazivý thriller Důvěrný nepřítel. Natočil ho v česko-slovenské koprodukci s Vojtěchem Dykem v hlavní roli programátora, jenž...  celý článek

Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?
Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?

Sehnat práci s dítětem se dá, jen se na to musí správně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.