Cannes 2007 - Leonardo DiCaprio - 60. filmový festival v Cannes (19. května...

Cannes 2007 - Leonardo DiCaprio - 60. filmový festival v Cannes (19. května 2007) | foto: Reuters

DiCaprio chrání Zemi, Moore chválí Kubu

Nejoblíbenější hvězdou 60. filmového festivalu v Cannes byl dosud určitě Leonardo DiCaprio. Miláček paní a dívek přijel v neobvyklé roli ekologického aktivisty.

Propaguje totiž film 11. hodina, na němž se podílel scenáristicky i produkčně a namluvil k němu komentář.

Sestry Nadia Connersová a Leila Connersová-Petersenová natočily své dílo jako dokument o zkáze, jež hrozí, nezačne-li se člověk k planetě Zemi chovat šetrněji. V sérii rozhovorů se světovými experty poukazují – podobně jako loni Al Gore v Nepříjemné pravdě – na vliv člověka na ekosystém a vyzývají k co nejrychlejší akci.

"Chtěl bych, aby diváci byli zděšeni tím, co se na plátně ukazuje, aby viděli, jak hrozivá budoucnost nás čeká. Ale také aby neztratili naději, že náprava je ještě možná," prohlásil DiCaprio.

Kuba, ráj nemocných
Hercově eleganci a stále přitažlivému zevnějšku se těžko může rovnat jeho krajan Michael Moore. Přesto je ho všude plno – jedním z festivalových titulů se stal další dokument Sicko, jímž tělnatý, nepříliš pohledný filmař znovu útočí na Bushovu Ameriku. Strefuje se tentokrát do zdravotnického systému v USA a porovnává jej s péčí o zdraví či možnostmi pacientů v Kanadě, Velké Británii a Francii.

Všechny tyto země, zejména Francie, jsou v jeho vtipném podání nepochybně poněkud idealizované, ale zdaleka nejpříznivěji je vylíčeno zdravotnictví na Castrově Kubě. Tam totiž dokumentarista odvezl skupinu nejukřivděnějších nemocných, kteří se doma nemohli dovolat bezplatné péče. Kubánci jim pochopitelně promptně pomohli – lze si těžko představit, že by oslyšeli žádost věhlasného kritika Států!

Z natáčení na Kubě těží Moore i propagační kampaň: při každé příležitosti hlásá, že se ho Bushův režim chystá pronásledovat a zabavit mu film. Sicko je v každém případě méně agresivní než Fahrenheit 9/11 a nečeká ho Zlatá palma, neboť je uváděn mimo soutěž.

Zlato pro Coenovy?
Zato se možná své druhé Zlaté palmy dočkají bratři Ethan a Joel Coenovi, jejichž film Tahle země není pro starý sklidil takřka jednohlasné nadšení. Ač jde téměř o doslovné převyprávění knihy Cormaka McCarthyho, nese příběh zlosyna, jemuž jeho zločiny přerůstají přes hlavu, charakteristické znaky rukopisu tvůrců Bartona Finka, jenž vyhrál Cannes v roce 1991, či Farga, jemuž se zápletkou nejvíce blíží.

Nápady a černý humor Coenových jsou nevyčerpatelné, navíc objevili skvělého sekundanta v herci, od nějž by divák danou polohu sotva čekal. Javier Bardem se v roli vraždícího psychopata vyrovná Steveovi Buscemimu – a možná ho i předčí.
K filmům, o nichž se mluví, patří i Kim Ki-dukův Dech.

Je až neuvěřitelné, kolik nových autorských nápadů se skrývá v zásobárně světoznámého korejského tvůrce, jenž v Cannes místo baseballové čapky z Karlových Varů předvádí "nový look" v beztvaré čepici připomínající punčochu.