Diana Damrau ve světě exceluje v koloraturních úlohách a v klasickém italském bel cantu, a právě jemu byla věnována první polovina koncertu. Pěvkyně nepřijela sama, na pódiu ji provázel její manžel, francouzský basbarytonista Nicolas Testé.
Nicméně byl to především její triumf. Hned v árii z Belliniho opery Kapuleti a Montekové se rozzářil její krásně svěží, plný a kulatý hlas. Dechovou techniku Diany Damrau si posluchač může doslova užívat, svaly fungují jako při špičkovém sportovním výkonu a zvuk má přirozenou obrovskou rozpínavost a jiskřivost, takže Obecní dům se doslova otřásal. Damrau umí metat dlouhé fráze v dokonalém legatu jako olympionik hází oštěp, ale navíc je ještě prokládá spoustou výrazových jemností a dává jim tak obsah. Všechno koření svojí spontánností a smyslem pro humor, který předvedla v árii z Belliniho Náměsíčné. Podobně jako Jonas Kaufmann dokazuje, že italská hudba není doménou pouze Italů.
Diana Damrau, Nicolas TestéObecní dům, 19. října 2014 |
V druhé polovině předvedla nejen krásně zazpívanou, ale i dramaticky vystavěnou scénu z Verdiho La Traviaty, její Nedda z Leoncavallových Komediantů překypovala hlasovou energií. V duetech z Donizettiho Lucie z Lammermooru a z Verdiho Luisy Millerové si zazpívala s manželem, který i v sólových výstupech předvedl tmavou atraktivní barvu hlasu, i když přednes neumí zdaleka tak odstínit jako jeho choť.
PKF - Prague Philharmonia pod taktovkou Lukasze Borowicze doprovázela standardně, i když - jak to na takových gala bývá - bez větší propracovanosti. Nakonec ještě zazněly přídavky z Pucciniho oper Bohéma a Gianni Schicchi
Zpívá i Dvořáka
Bylo skvělé slyšet jednu z největších hvězd napoprvé v jejím parádním repertoáru. Nicméně Damrau má širší záběr. Účinkovala například v soudobé opeře Harlot’s Progress, inspirované obrazy Williama Hogartha, kterou britský skladatel Iain Bell psal přímo pro ni. „Hudebně je to opera pro primadonu ve smyslu velkých belcantových oper, také pokud jde o nároky na hlas,“ řekla Damrau iDNES.cz před koncertem.
A především: za doprovodu harfisty Xaviera de Maistrea zpívá písně, včetně těch od Dvořáka a Smetany. „Harfa má menší dozvuk než klavír, ale podobnou dynamickou paletu, v pianissimech ho dokonce překonává. Člověku se tak otvírá úplně nový zvukový svět a s hlasem může ještě víc kouzlit,“ vysvětluje. Možná inspirace pro další koncerty.
.
