Knihy, literatura - ilustrační foto

Knihy, literatura - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Dětské knihy roku: Tibet, folklor, Dlouhá chvíle

  • 1
Tři půvabné knížky, v nichž si mohou počíst i dospělí, se letos sešly v nominacích pro nejlepší knihu pro děti i mládež.

První z nich je titul Co vyprávěla Dlouhá chvíle autorky Violy Fischerové (1935), oceňované básnířky, která se však stejně samozřejmě uplatnila v oblasti dětské literatury.

Pohádky pro Jakuba
Dlouhá chvíle, jakýsi kočkohad, který se vysouká z nástěnných hodin a krátí čas nemocnému Jakubovi, je totiž zdrojem roztodivných příběhů.

Jsou plné fantazie a radosti z vyprávění, autorka v nich rozehrává slovní humor třeba kolem legračního cocodrilla s italskými kořeny, který z italštiny umí jen několik slovíček.

Vystupují tu zlomyslní pokušitelé dětí Papejši, nepoučitelný učitel Krak, který se navzdory dobrým radám pouští do pralesa i pouště, i lvíče, které jeho touha naučit se na kytaru vyžene do světa lidí.

A také staré věci, které nikdo nechce, ale na dobrodružné cestě nejtruchlivějším údolím dokážou svou užitečnost. Porota cen na knížce ocenila "humor, hravost i nesentimentální něhu".

Vyznání zemi i otci
Druhou nominovanou knížkou je Tibet – Tajemství červené krabičky. Autorem je Petr Sís, Čech, který žije od počátku 80. let ve Spojených státech. Tibet je jeho osobním vyznáním zemi, v níž nikdy nebyl, a především otci, který mu o ní vyprávěl.

Sísovy ilustrace prostupují jeho vzpomínkami, dětskými zážitky a pocity, ale i otcovými příběhy – zaznívají zde legendy o údolí obrů či nejmodřejším jezeru, v němž ryby mají lidské tváře. Nechybějí ani úryvky ze skutečného deníku, červené krabičky, která své tajemství vydává až v okamžiku, kdy otec umírá.

Na konci je vlastně těžké oddělit, kde začíná a končí autorova fantazie. Je to imaginativní a hluboce promyšlená knížka, k níž se lze vracet několikrát a objevovat zprvu nepovšimnuté detaily: okupaci Tibetu třeba symbolizují tanky nenápadně rozmístěné po okrajích obrázků.

Když Kristus chodil po zemi
Třetí nominace připadla zesnulému autorovi Vladislavu Stanovskému, který sesbíral a moderně převyprávěl české příběhy o Ježíši Kristovi a svatém Petrovi. Zemřel však dříve, než svou knížku Jak chodil Kristuspán se svatým Petrem po světě mohl vidět dokončenou.

Titul zamýšlel jako celek propojených příběhů, v nichž čtenáři najdou i mnohé o české povaze. Otázkou však je, zda to odpovídá úvodní pasáži, kdy svatý Petr vemlouvá Kristuspánovi Čechy jako ty spravedlivé, kteří nekradou, nepodvádějí ani nelakotí.

Stanovský ve více než třiceti textech vycházel jak z klasiků Boženy Němcové či Karla Jaromíra Erbena, ale také z nejstarších zápisů a méně známých titulů. Porota ocenila seriózní práci s dostupnou literaturou, smysl pro jemný humor a cit pro anekdotický charakter historek, knížku považuje za "výjimečný soubor vyprávění, který patří k nejhodnotnějším knihám adaptací lidových pohádek poslední doby".

Nominovaní také absolvují autorská čtení v knihkupectví Kanzelsberger na pražském Václavském náměstí. Fischerová bude z knížky číst 29. března od 18 hodin, datum vystoupení Petra Síse zatím není určeno.