Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Detektivka Muži, kteří nenávidí ženy: kniha, kvůli které si vezmete dovolenou

  17:27aktualizováno  17:27
První díl trilogie Stiega Larssona Milénium, nazvaný Muži, kteří nenávidí ženy, se stal bestsellerem, kterého se ve světě prodalo šest milionů výtisků. A je to naprosto fascinující kniha.
Spisovatel Stieg Larsson píše o zločinech nejhrubšího zrna, z nichž by mohl poskládat pornothriller prodávaný na povolení jen plnoletým, ale v žádném zvěrstvu se nevyžívá. Ilustrační foto.

Spisovatel Stieg Larsson píše o zločinech nejhrubšího zrna, z nichž by mohl poskládat pornothriller prodávaný na povolení jen plnoletým, ale v žádném zvěrstvu se nevyžívá. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Přebal knihy Muži, kteří nenávidí ženy Stiega Larssona Recenzenti by neměli o něčem prohlašovat, že je to geniální, protože to může znamenat, že ztratili soudnost a kritický pohled, že je zkrátka něco dostalo. Kniha Stiega Larssona Muži, kteří nenávidí ženy je geniální novinářská detektivka a – ano, naprosto mě dostala.

Larsson byl švédský novinář a spisovatel, který se celý život věnoval sledování extremistických skupin. Zemřel v roce 2004 na těžký infarkt a zanechal po sobě tři hotové, ale nevydané detektivní romány, které tvoří trilogii Milénium. První z nich je případ čtyřicet let starého zmizení vnučky průmyslového magnáta, po které pátrá dvojice detektivů v knize Muži, kteří nenávidí ženy. Tak nějak jako tihle detektivové by vypadaly postavy Astrid Lindgrenové Kale Blomkvist a Pipi Dlouhá punčocha po dvaceti letech.

Lepší než Agatha Christie

Sám Larsson, který krátce před smrtí poskytl jediné interwiev, kde o knize mluví, řekl: "Jak by Pipi vypadala jako dospělá? Jak bychom jí říkali? Sociopatka? Hyperaktivní dítě s poruchou soustředění? Dívá se na společnost jinak než ostatní. Udělal jsem z ní Lisbeth Salanderovou, pětadvacetiletou ženu, která se cítí jako naprostý outsider. S nikým se nestýká a neosvojila si žádné sociální dovednosti."

Jeho Lisbeth Salanderová je jedním z nejpodivnějších ženských detektivů v literatuře vůbec. Hackerka s podivným smyslem pro spravedlnost, jež neodpouští násilnickým mužům, kteří nenávidí ženy. A dává jim to pořádně sežrat. Jejím spoluhráčem je Mikael Blomkvist, novinář odsouzený za pomluvu a křivé obvinění. A společně… inu, společně pátrají po té čtyřicet let zmizelé dívce Harriet.

Larssonovy trilogie se na světě prodalo více než osm milionů výtisků a on za ni posmrtně obdržel několik literárních ocenění. První část trilogie Milénium je však vlastně docela obyčejná: postrádá jazykové zvláštnosti, Larsson neexperimentuje, nepoužívá žádné originální postupy, formálně jde o knihu, která nijak nevyčnívá. Dvě skutečnosti jsou však na ní fascinující: bravurně vykreslené postavy, které vedle čtenáře, s ním a v něm začnou žít ve chvíli, kdy se pročte zhruba na dvoustou stranu. A strhující děj.

Stieg Larsson o jedné z hlavních postav

"Jak by Pipi vypadala jako dospělá? Jak bychom jí říkali? Sociopatka? Hyperaktivní dítě s poruchou soustředění? Dívá se na společnost jinak než ostatní. Udělal jsem z ní Lisbeth Salanderovou, pětadvacetiletou ženu, která se cítí jako naprostý outsider. S nikým se nestýká a neosvojila si žádné sociální dovednosti."

Je to jenom detektivka, smyšlenka, prostě velmi dobře poskládané obrazy pátrání, tohle se přece děje každý druhý večer na televizních obrazovkách, říká si čtenář a nerozumí tomu, jak ho mohl Larsson tak snadno lapit. Tahle kniha způsobí, že bude číst přes noc, do rána a další den si vezme dovolenou, aby ji mohl dočíst. Agatha Christie by měla smeknout.

Temné stránky lidských duší fascinovaly čtenáře vždycky, ale teď s nimi chce zatočit hackerka, jejíž vlastní duše je pravděpodobně temnější než linky pod očima patnáctiletých satanistek, a novinář odsouzený do vězení, trochu promiskuitní, i když spravedlivý a čestný.

Larsson sice píše o zločinech nejhrubšího zrna, z nichž by mohl poskládat pornothriller prodávaný na povolení jen plnoletým, ale v žádném zvěrstvu se nevyžívá a vystačí si s náznakem a prostým popisem, spoléhá na čtenářovu představivost. A představit si ocelovou sklepní mučírnu není po případu Fritzl nic těžkého.

Ukázka z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
(premiéra: Švédsko, leden 2009)

Logická otázka, která čtenáře napadne a rozšíří tím působení Larssonovy detektivky do etických rozměrů: Co by udělal novinář, který by Fritzla objevil, a co by mohlo sloužit jako úplatek, aby kauzu nezveřejnil? Lisbeth Salanderová by věděla. Požadovala by hlavy všech známých násilníků a sama by jim je uřízla.

Námitku Mikaela Blomkvista, že sami násilníci byli v dětství zneužívaní, by rozstřílela logickými argumenty. Ano, takhle Larssonova kniha působí – představujete si situace a ptáte se, jak by se v nich chovali vaši noví přátelé, Lisbeth Salanderová a Mikael Blomkvist.

Jako štvaná zvěř

Kniha má v závěru několik překvapivých rozuzlení, tedy mimo vyřešení hlavního problému, takže je čtenář uspokojen hned několikrát. "Všechny dějové linie se propojí až ve třetí knize a teprve potom pochopíte, co všechno se stalo. Ale všechny knihy současně představují uzavřené příběhy. A ještě něco. V obyčejných detektivkách nikdy nezjistíte, jaké byly důsledky toho, co se stalo v předchozí knize. V mých knihách to ale poznáte," slíbil v rozhovoru Larsson.

V září vyjde v nakladatelství Host druhý díl Milénia, kde bude Lisbeth pátrat po vrazích dvou novinářů a sama se změní ve štvanou zvěř. A už na konci ledna měl ve Švédsku premiéru film Muži, kteří nenávidí ženy. Tady nezbývá než se spokojit s trailerem a doufat, že tvůrci zadaptovali Larssonovu knihu lépe než před lety Hoegův Cit slečny Smilly pro sníh, což byla sice postmodernější, ale podobně geniální skandinávská detektivka.

STIEG LARSSON - Muži, kteří nenávidí ženy
Host, 536 stran, 349 korun. Překlad Azita Haidarová.
Hodnocení MF DNES: 90 %




Nejčtenější

Zemřel XXXTentacion. Dvacetiletého rapera střelili z projíždějícího vozu

Raper XXXTentacion na snímku z loňského léta

Dvacetiletý raper a producent XXXTentacion byl v pondělí zastřelen na Floridě. Kdosi na něj vystřelil z okolo...

Zemřela herečka Gabriela Vránová, dabovala i Catherine Deneuve

Gabriela Vránová

Po delší nemoci zemřela v sobotu ráno herečka Gabriela Vránová. Dlouholeté člence Divadla na Vinohradech bylo 78 let....



RECENZE: Jsem božská, ale omezená. Ostatní herci musí trpně přihlížet

Z filmu Jsem božská

Tučná slečna se uhodí do hlavy, a když se probere, připadá si krásná. To je základ romantické novinky kin Jsem božská,...

RECENZE: Iron Maiden přivezli spitfire, divadlo i bezchybného Dickinsona

Koncert kapely Iron Maiden na Letišti Letňany 20. června 2018

Do Prahy se vrátili po dvou letech a znovu předvedli, kdo je skutečným heavymetalovým králem. Britští Iron Maiden...

RECENZE: Kdyby občas Ozzyho zvuk neodfoukl vítr, mohlo to být dokonalé

Ozzy Osbourne, Black Sabbath (O2 arena, Praha, 30. června 2016)

Středeční hudební nálož nazvaná Prague Rocks nabídla kapely Lords of Black, Hollywood Vampires, zpěváka Jonathana...

Další z rubriky

Co dělat, když jsou bůh i Nicanor Parra po smrti? Poslední za sebou zhasne

Momentka z posledního rozloučení s chilským „antibásníkem“ Nicanorem Parrou...

Co dělat, když je bůh po smrti, život nemá smysl a poezie je k ničemu? Chilský básník Nicanor Parra, jedna z klíčových...

RECENZE: Z malých dějin se tvoří velké. Jiří Padevět to pochopil

Historik a spisovatel Jiří Padevět

Jiří Padevět spojil v knize Ostny a oprátky zdánlivě nespojitelné. Dokázal, že i útlá kniha může nabývat nečekaných...

RECENZE: Lásku za časů Mussoliniho a zimního hladu prožije Madona z hor

Obal českého vydání Madony z hor

Autentický příběh z drsného života italského venkova v letech, kdy jedna světová válka střídá druhou a lidé se snaží...

PŘÍBĚH: Jak se žije s protikvasinkovou dietou
PŘÍBĚH: Jak se žije s protikvasinkovou dietou

Bez čokolády, bez kávy, bez ovoce. Dominičiny zdravotní obtíže ustoupily až poté, co nasadila protikvasinkovou dietu. Jak se jí teď žije bez sladkostí?

Najdete na iDNES.cz