Depeche Mode se koupali v ovacích

  • 10
V Praze museli Depeche Mode zažít úžasný koncert. Když kapela hrála předposlední píseň Never Let Me Down Again, lidé stáli, zpívali a mávali rukama nad hlavou.

Celý kotel připomínal vlnící se moře a zpěvák David Gahan na to nevěřícně zíral.

Snímky z koncertu najdete ve fotogalerii.
Podívejte se na dění u haly ve videogalerii.

Dobré, znalé publikum zaručuje polovinu úspěchu a v Praze to platilo doslova. Lidé, mezi nimiž byli i Slováci, Němci nebo Poláci, si přišli vystoupení užít. Stačily úvodní tóny hitů A Question Of Time, Personal Jesus nebo Enyjoy The Silence – a kapela mohla hrát jen doprovod.

NEPŘEHLÉDNĚTE
- exkluzivní rozhovor a snímky ze soukromého programu kapely ZDE
- reportáž z koncertu ZDE

Bez klasických písní z 80. let a připomenutí zásadního alba Violator (1990), by se nemohl koncert odehrát. Fanoušci, a nebyli to jen pamětníci, přišli přece za písněmi, které stvořily zachmuřený obraz Depeche Mode.

Letos měla kapela trumf navíc – bylo jím výtečné nové album Playing The Angel, ze kterého přehrála většinu songů. Počínaje neklidnou, rytmicky kolébavou skladbou A Pain That I’m Used To přes jadrnou  tříšť zvuků v novince John The Revelator až k baladě Precious, již Martin L. Gore složil po rozpadu svého manželství.

Všechno to byly písně, které vyzněly dobře ve srovnání s depešáckou klasikou. Publikum si oblíbilo také autorský příspěvek od zpěváka Davida Gahana, skladbu Suffer Well, která kombinuje hypnotický tep monotónních rytmů s ladnou, vzdušnou melodií.

Přestože je na scéně šestadvacátý rok a její styl se sotva někdy změní, skupina působila velmi svěže. Na pochopitelnou nostalgii z osmdesátých let se nabalila energie zralých mužů.

Hlas Davida Gahana, který dříve spadl do drogové pasti zněl naléhavě, tragicky a působil jako otevřená rána. To bylo samozřejmě velmi stylové, navíc důvěryhodné.

Vedle syntezátorových balad či bublavého popíku z osmdesátých let se Gahan cítí dobře i v rocku a tím kapele pomáhá ve všech stylových odstínech. Z kombinace živých bubnů, kytar a "studených" kláves vyrůstala zvuková pestrost písní.

Depeche Mode mohli lavírovat mezi tanečními rytmy, elektronickými kakofoniemi či rockem. Za zvukovými kouzly se skrývalo bluesové srdce mnohých písní, šikovně okrajkované syntezátory nebo kytarovými vyhrávkami (Personal Jesus).

Specialitou koncertu byla scéna s klávesovými pultíky, připomínajícími létající talíře ze starých sci-fi filmů. Zvláštní koule, zavěšená na levé straně pódia, se podobala vernovské ponorce. Na jejím povrchu blikala slova smutek, bolest, osamění a také láska.

Světlo na konci potemnělé depešácké chodby. Z rozhraní mezi ponurostí a radostí, s pomocí projekčních pláten, světel a hudby navodila kapela atmosféru depešácké mše. Ta byla neodolatelná a užili si ji všichni.

DEPECHE MODE: Touring The Angel
Sazka Arena Praha, 23. ledna 2006, předkapela The Bravery.