Román horečka vyšel v nakladatelství MOBA před dvěma lety. Spíše než pandemickou krizí se v něm však oblíbený jihoafrický autor thrillerů a detektivek zabýval zrodem nové společnosti a jejími možnými podobami.
Před dvěma lety jste se bál o svou domovinu. Změnila se situace v JAR k lepšímu?
Kleptokrat Jacob Zuma už není u moci, tudíž můžu s radostí říct, že naším prezidentem je čestný muž. Cyril Ramaphosa se snaží svou práci vykonávat navzdory složitým podmínkám co nejlépe, samozřejmě ale hned nevymýtí všechny zkorumpované vládní složky.
Ovlivní to koronavirová krize?
Paradoxně mám pocit, že by mu mohla pomoct. Opravdová výzva však spočívá v pročištění lokálních samospráv. Tam se obávám, korupce za mého života zmizet nestihne.
JAR si prošla velmi přísnou karanténou, spisovatelé jsou však na samotu zvyklí. Co se pro vás změnilo?
Pro mě ani mou ženu to nebyl velký problém. Pracujeme z domova a máme to tak rádi. Živit se psaním vlastně znamená strávit polovinu každého dne v karanténě. Co nám však chybělo, byla horská cyklistika a restaurace. I když to je za záruku zdraví a bezpečí malá cena.
Takže jste s přísnými opatřeními souhlasil?
S karanténou absolutně. Některá opatření jako zákaz prodeje alkoholu a tabáku mi však přišla poněkud drsná. Na druhou stranu bylo třeba chránit nejzranitelnější složky společnosti. Jinak to asi nešlo.
Novináři vás kvůli románu Horečka označili za proroka. Vnímáte se teď tak?
Upřímně, je pro mě těžké v tom románu spatřovat něco jiného než pouze to, co jsem jím chtěl sdělit. Horečku jsem psal, abych prozkoumal možnosti zrodu nové a diverzifikované společnosti, která se zakládá na principech rovnosti. Podobnost tkví v tom, že jsem její vznik podmínil epidemií smrtelného viru.
Na psaní se podrobně připravujete, jezdíte na místa, o kterých píšete a pak z nich zveřejňujete na webu fotky. Co vás nejvíce zaujalo tentokrát?
V kontextu současné situace je pro mě asi nejzajímavější, že při rešerších jsem se mnohokrát setkal s různými aktuálními varováními před hrozbou pandemie. Nikdo je však neposlouchal, všichni měli na starosti něco jiného.
Svého hrdinu bych nedokázal zabít, tvrdí spisovatel Deon Meyer |
Kdybyste vy zakládal novou společnost – jakou podobu by měla?
Srdcem jsem zastánce liberální demokracie, zároveň však vidím, že právě ta je v poslední dekádě na ústupu. Svou odpověď tak založím na úvahách, které jsem vedl při psaní Horečky. Došel jsem mimo jiné k tomu, že benevolentní diktátor může být pro určité společnosti za velmi specifických podmínek dobrým řešením. Tudíž vám odpovídám takto – kdybych tvořil novou společnost, zvolená ideologická základna by se odvíjela od úrovně nebezpečí, které jí hrozí, od schopnosti jednotlivých členů komunikovat a také od jejího vývojového stadia. Na začátku bych tak možná byl oním benevolentním diktátorem a na konci liberálním demokratem.
Myslíte si, že obdobnou otázku bude muset někdo z nás či našich potomků v nejbližších desetiletích řešit?
Nejsem žádný expert, nicméně si myslím, že ne. Musel by vzniknout virus, který by dokázal zabít více než osmdesát procent nakažených tak pomalu, aby se ti další od nich stihli rychle nakazit. A to by šlo jen těžko, pokud by se vlády chovaly zodpovědně. Doufám, že se teď v mnohém poučíme a budeme příště lépe připravení. Další pandemie totiž bezpochyby přijdou.
