Postava Bennyho Griessela se u čtenářů těší velké oblibě. Co je ke stárnoucímu alkoholikovi tolik přitahuje?
Myslím, že ho mají rádi kvůli jeho lidskosti. Vždy se snaží udělat to nejlepší, co může, jen se mu to hned nepodaří.
Nechal jste se v jeho případě inspirovat skutečnou osobou?
Vůbec ne, vytvořil jsem ho náhodou, a navíc jen pro jednu jedinou scénu. Alkoholikem je, protože jsem to tehdy do příběhu potřeboval. Nečekal jsem, že se z něj nakonec stane tak úspěšný hrdina.
Dokázal byste ho zabít?
Mám k němu velmi hluboký citový vztah. Je pro mě jako rodina, bratr. Bylo by to hrozně těžké. Myslím, že bych to nedokázal. Je to, jako když máte dítě a neustále se o ně bojíte. Se svými hrdiny strávím v průměru 18 měsíců v kuse, kdy knihu píšu, takže nakonec se stanou skutečnými.
To zní trochu děsivě.
Můj tvůrčí proces je velmi intenzivní, takže postupem času se příběh promění v realitu. Je to trochu šílené, ale zároveň jde o jeden z nejlepších zážitků v životě.
Jak postupujete při vymýšlení postav?
Záleží na příběhu. Ten je pro mě vším, tudíž i určuje, jaké budou postavy. Pak už je to jen rozhodovací proces: bude to muž, nebo žena, bude mít bílou, nebo černou pleť a podobně. Je to zábavné. Vždy se snažím vytvářet nové a nové charaktery, abych se neopakoval.
Spisovatelem na plný úvazek jste se stal před deseti lety. Čerpáte zkušenosti z předchozího zaměstnání?
Novinařina mě naučila mluvit s lidmi, udělal jsem si kontakty. Hlavně jsem se však naučil vyhledávat a třídit informace. To je pro autora detektivních příběhů velmi důležité. Podstatná je v takové práci i zvědavost a ta mi zůstala.
Inspiraci k příběhům hledáte v terénu. Dostal jste se někdy do problémů?
Ani ne. Vždy, když se mnou někdo nechce mluvit, tak to respektuji a nesnažím se na to tlačit. Takže potíže v tomto slova smyslu mi nehrozí.
Obálka knihy Kobra
Změnil se nějak přístup vašich zdrojů poté, co jste se stal vlivným a úspěšným spisovatelem?
Když jsem začínal, tak bylo složitější se s nimi dostat do kontaktu. Dnes už je to celkem jednoduché. Chtějí se mnou mluvit, protože si ověřili, že píšu upřímně a nelžu. Rozhodně to však neznamená, že bych jim nějak pochleboval.
Chodí už za vámi vyšetřovatelé s vlastními náměty?
Děje se to čím dál častěji, ale já o nich nenapíšu, protože nevím, co za jejich rozhodnutím přijít za mnou stojí.
Máte i tajné zdroje, o kterých nemůžete mluvit?
Mám informace i z těch nejvlivnějších kruhů, které opravdu nemůžu odhalit. Jsou to lidé z vlády, policejních složek i kriminálního světa.
Ve svých románech často kritizujete společenské i politické poměry v Jihoafrické republice. Změnila se nějak situace?
Obávám se, že se zhoršuje. Nevypadá to dobře. Hledat morální integritu u lidí, kteří jsou v současné době u moci, je těžké. Všude máme plno korupce. Cítím, že je naše demokracie v ohrožení.
Přemýšlel jste někdy, že byste z JAR odjel a žil někde jinde?
Tyto myšlenky vás napadnou, ale myslím si, že je velmi důležité tady zůstat a snažit se bojovat za změnu.
