Posmrtnou retrospektivu jeho děl od Útěku až ke slavné kovbojce s Bobem Dylanem Pat Garrett a Billy Kid doprovodili hrdinka Love story Ali MacGrawová, kterou v Útěku svíral v náručí ošlehaný idol Steve McQueen, a herecký maskot westernové éry L.Q. Jones, který stále vypadá, jako by právě seskočil z koně a vystřílel půl saloonu.
Z jejich veselého vzpomínání ovšem vyplynulo, že na zastřelení býval hlavně sám režisér Peckinpah, v soukromí ohleduplný kavalír, při práci však "nesnesitelný netvor, zuřivé zvíře", jehož cesta vedla od alkoholu přes utišující léky proti bolestem až ke kokainu konzumovanému prý se zmrzlinou.
Opar dob, kdy kolty visely proklatě nízko u pasu a zákeřní Komančové mávali tomahawky, se přenesl také na Media party, tradičně spojenou s udílením recesistické novinářské ceny prezidentovi festivalu Jiřímu Bartoškovi.
Až na to, že kapela neuměla zahrát ústřední melodii z Vinnetoua, byla iluze indiánského obřadu dokonalá. Zástupci sedmé velmoci přivítali bojovým pokřikem Apačů "náčelníka" Bartošku, jenž obdržel čelenku s barevnými pery, luk a šípy a přijal válečnické jméno Šedý zákal.
Bartoška pro fotografy nanečisto skolil pár bledých tváří a v zákulisí uznale ocenil, že rok od roku každým dalším nápadem se novinářům daří udělat z něj ještě většího šaška.
