Sylvian je ojedinělým zjevem, který s výjimečnou nezvyklou elegancí a jemností propojuje písničkářství, pop a elektroniku a občas vydá konceptuální album jakoby z jiného světa.
Sylvian, vlastním jménem David Alan Batt, se proslavil v 70. letech v novoromantické kapele Japan. Sylvian, nazývaný tehdy "nejhezčím klukem v popu", se obklopil kapelou schopnou bořit žánry a přitom dělat hity.
Po rozchodu kapely se stal úspěšným sólovým umělcem, který si začal libovat ve spolupracích s hudebníky z jiných žánrů – čemuž se věnuje dodnes.
"Jsem velmi optimistický, co se týče komunikace přes internet," řekl MF Dnes. "Když jsem dřív chtěl s někým natočit desku, musel jsem to řešit přes svůj a jeho management, případně požádat o svolení své hudební vydavatelství, zatímco dnes komunikuju s kýmkoli přímo – to nebylo možné několik desetiletí. A díky webu může člověk slyšet opravdu spoustu fascinujících hlasů."
Hudební průmysl se podle něj celkově mění, a to nikoli k horšímu. "Dřív měli vydavatelé umělce víc pod kontrolou. Teď si velká vydavatelství drží jen několik málo jmen, která poskytnou jistý výdělek – je možné, že tak přijdou o finanční podporu ti, kteří ji potřebují, ale celkově nemůžu být stran hudby pesimista."
Pozitivně vidí i bulvarizaci popkultury. "Znepokojují mě povrchní titulky v novinách, ale jak bují kultura celebrit, bují i alternativa, která s tímhle pokrytectvím bojuje, více síly prostě plodí více protisíly."
Sylvian žije s manželkou a dcerou v USA, které pro něj není zrovna rájem na zemi. "Nemůžu se dočkat, až skončí Bushova vláda," říká.
"Americká politika selhala. Rozhodně je zde za poslední roky méně svobody, což je i globální problém – viz třeba jen kontroly na letištích. Je nutné se chránit před terorismem, ale podle mě je třeba dialogu a ne stavění dalších hranic. To je výzva téhle dekády: snažit se komunikovat a hledat řešení. Nemyslím si, že bych sám změnil svět, sílu vidím v kolektivu. Před několika lety jsme třeba s dalšími muzikanty (David Byrne, Massive Attack, R.E.M. a další, pozn. aut.) zaplatili inzeráty v New York Times – vyzývali k podepsání petice proti válce v Iráku. Je to malý krok, ale když se spojí víc frustrovaných lidí, může se něco povést."
Sylvian ovšem není politický, co se týče umění – jeho hudba je zavěšená nad žánry a její témata nadčasová. Co ho pohání? "Když jsem po rozpadu Japan začínal, měl jsem snahu tvůrčí proces analyzovat. Ale teď je celý akt tvorby intuitivní, už vím, že přemýšlení by celou věc spíš narušilo. Žene mě vědomí, že cosi komunikuji a to cosi může být někomu k užitku, když to pomohlo mně."
Jeho texty prozrazují dumavost a dávají tušit zálibu v literatuře. "Ano, čtu hodně," přitaká. "A myslím, že knížky mají budoucnost i mezi mládeží, vidím to i na dceři, je jí čtrnáct a knížky miluje. Sice je spousta druhů zábavy, která děti od knih jakoby odlákává, ale podívejte se třeba na Harryho Pottera, kolik zájmu o četby vzbudil."
Do Prahy Sylvian zavítá v rámci turné The World Is Everything, při kterém zní neměnná sestava skladeb včetně známých kusů z 80. let (Mother & Child, Waterfront, Brilliant Trees), součástí kapely je Sylvianův mladší bratr Steve Jansen, který s ním hrával už v Japan. Bude to vůbec poprvé, kdy zde vystoupí – Prahu doteď navštívil jen jako turista.
