Koncerty Davida Stypky a jeho kapely Bandjeez byly trochu zakleté. Viděl jsem je na nedostačujících pódiích na festivalech, na večírcích vydavatelství pro novináře, na oslavě hudebního časopisu s okleštěným zvukem. Vlastně pokaždé s ne zcela reprezentativním publikem a z logiky věci jen omezenou možností plně se projevit.
Dlužno podotknout, že i tak to vždy byl zážitek. Stypkova hudba prostě umí podobné nepřízně osudu, jako je hlasitá a rušivá metalová kapela na sousední scéně festivalu, trochu odstínit. Nicméně samostatný koncert Bandjeez mi pořád unikal.
Ve čtvrtek v pražské Malostranské besedě se tedy Stypka a spol. představili v plné síle. Večer zahájila kapela Málem Králem, v níž hraje manžel a spoluhráč Ewy Farné Martin Chobot. Zazpívali si spolu a Farna pak byla rovněž ozdobou Stypkova koncertu. Ale o tom později.
David Stypka předvedl vše, co víme, že umí – temné, ale nadějeplné písně, podmanivý hlas, precizní hru na kytaru. A taky perfektně šlapající kapelu. Když se začal dostávat do celostátního povědomí, trval na tom, že se o něm má psát jako o Stypkovi a Bandjeez. Je to naprosto pochopitelné, protože tato partička tvoří nedělitelný celek.
Zazněly všechny zásadní skladby z desky Neboj. Doprovodné vokály v titulní písni připomněly pop v tom nejlepším slova smyslu. Skladba Nebolelo vyvrcholila výbušným kytarovým sólem a publikum, poučené a zpívající minimálně většinu refrénů, ji odměnilo bouřlivým potleskem. Zazněla i novinka, kterou Stypka odehrál jen s kytarou.
Ale největší devizou klubového koncertu byla jeho naprostá bezprostřednost. Že si společný duet Farné a Stypky zpíval celý sál jako jeden muž (a žena), bylo milé. Že si zpěvačku vyžádali na pódium ještě během přídavků a kdosi z fanoušků si pro ni za tím účelem musel dojít do vedlejší místnosti s barem, byla perlička z těch, které v halách nezažijete.
Společně s kapelou potom přispěla vokály ještě do verze Dobré ráno, milá, kterou Stypka opatřil jiným textem a drobně pozměněnou melodií a již v této podobě hrají na koncertech, kde není Farna k dispozici.
Pokud by někdo ještě stále potřeboval důkaz, že Stypka je jedinečným úkazem posledních let, čtvrteční pražský koncert jej přinesl. Další podobné šance důrazně doporučuji nevynechat.
