„Novinka se výrazně liší tím, že se nedotýká jenom České republiky, ale globálně celého světa,“ srovnává David Matásek, který se v Nové Atlantidě objeví. „Celé se to odehrává na party, což je metafora. Zatímco má Evropa zahradní party, svět běží dál a Evropa si neuvědomuje, že bude muset malinko změnit životní styl. Neříkáme ale, co se stane, protože to nikdo neví. Jenom nabízíme různé cesty, každý si na to musí přijít sám,“ pokračuje.
Zahrada je na scéně naznačená zahradním domkem. „K němu se náš postoj mění. Jinak ale na scéně kromě herců není téměř nic,“ přibližuje herec. Členy souboru doplní děti, s jejichž účastí se postavy hry musí vyrovnat a rozhodnout, co je pro jejich oči vhodné a co už nikoli.
V Nové Atlantidě jinak děj netřeba hledat, tvůrci nabídnou divákům spíše podobenství. „Inscenace není přesně dělená na úlohy, přecházíme z role do role. Jsou to modelové situace, které mohou někomu připomínat třeba rozhovor s Trumpem či řeči pana Babiše,“ naznačuje Matásek a zároveň upozorňuje, že nepůjde o nějakou satiru nebo obžalobu současné situace.
„Podobnost se skutečnými postavami je náhodná,“ zdůrazňuje herec. Diváci prý na scéně uvidí „hackery i lamy, tvůrce fake-news i jejich konzumenty“. Žánrově lze novinku zařadit jen těžko. „Je to taková kompozice, spíš se to podobá hudebnímu dílu než dramatickému. Má to své věty, mezihry a tak dále,“ vysvětluje herec.
Název Nová Atlantida odkazuje k utopistickému spisu anglického filozofa Francise Bacona. „Nová Atlantida je to, co nás čeká. Jakým způsobem si poradíme. Jestli to bude nějaká bukolická krajina, kde budeme spolužít, nebo jestli to bude spáleniště, do jisté míry záleží na nás,“ uzavírá herec.
Vedle něj se v první březnové premiéře Národního divadla objeví Taťjana Medvecká, Vladimír Javorský, Magdaléna Borová, Pavla Beretová či Filip Kaňkovský. Druhou premiérou, kterou scéna na březen chystá, je uvedení Fausta ve Stavovském divadle.
