Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: LaChapellovy fotky jsou někdy prostoduché, ale fungují skvěle

  10:48aktualizováno  10:48
David LaChapelle je monumentální, odvážný, drzý a jeho představivost nezná hranic. Přesně tak jej představuje výstava v Galerii Rudolfinum. A ať se nám to líbí nebo ne, LaChapelle fascinuje. Možná proto, že naivita se u něj mísí se schopností vidět věci takové, jaké doopravdy jsou.

Hamburgerová smrt | foto: © David LaChapelle, courtesy Fred Torres Collaborations

Expozice s názvem Tak pravil LaChapelle mapuje fotografovu tvorbu od černobílých počátků z osmdesátých let až po jeho nejnovější tvorbu, ve které se od komerce a lifestylu vrací opět k umění.

Nechybí tu jeho rané akty ve stylu Leni Riefenstahlové, první skromné černobílé portréty hvězd ani ty barevné, jež provokují nejen stylizací směřující k pornografii nebo násilí, ale také  kritikou společnosti, jíž tyto celebrity vládnou. Dominantou jsou velkoformátové pompézní obrazy inspirované klasickými uměleckými díly – například  Poslední večeří Leonarda da Vinciho – jimiž se fotograf obrací k vlastní realitě.

LaChapellovy snímky

A i když LaChapellovy parafráze balancují na hranici kýče a někdy jsou až průzračně prostoduché a laciné, fungují výborně. Na nic si totiž nehrají, jsou jako krásné cetky z kočičího zlata.

LaChapelle nemá rád umění, které je jen (jak sám říká) "pomrkáváním na pár zasvěcených". Jeho cílem je, aby mu všichni rozuměli a to se mu daří. Jeho kritické rýpance i apokalyptické vize jsou jasné každému, a to napříč celou zeměkoulí. Navíc okouzlují smyslem pro humor.

LaChapellovy fotky totiž navzdory krvi, nahotě a vizuální brutalitě, která estetické cítění diváka opravdu nešetří, rozesmějí a baví svou hravostí – významovou i tou formální.

David LaChapelle - Amanda Lepore: Závislá na diamantech (1997)

Fotografie s názvem Amanda Lepore: Závislá na diamantech (1997)

Trochu jinou polohu autora odhalují inscenované momentky ze série Americké vzpomínky z let 2006 a 2007, které jsou nakonec na výstavě tím nejbrutálnějším. Svou zvláštní atmosférou těžko popsatelného hnusu vzdáleně připomínají snímky fotografky Nan Goldin, ovšem s tím rozdílem, že aktéry nejsou homosexuálové nebo postavy z kabaretů, ale úplně obyčejní Američané.

A o to víc působí.

Tak pravil LaChapelle
Galerie Rudolfinum. Vstupné: 130 a 80 Kč.
Otevírací doba: 10 – 18 hod. (úterý - středa, pátek - neděle), 10–20 hod. (čtvrtek). Zavřeno je pouze v pondělí.
Hodnocení MF DNES: 80 %





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Papírové hlavy z řady Lowpolya a jejich autor Ivan Zabíral
V kadeřnictví se nemusí jen stříhat vlasy. Mohou sem i zvířecí hlavy

Se zajímavým konceptem do Prahy přišel kadeřnický salon Joshua. Ve svých prostorách se rozhodl otevřít dočasnou, takzvanou pop up galerii. Od minulého týdne...  celý článek

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.