Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

David: Dal jsem všanc myšlenku a nesu následky

  12:43aktualizováno  12:43
"Mám také pozitivní reference, i když je to tak dvacet proti osmdesáti negativním," řekl v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES výtvarník Jiří David, autor kontroverzního Srdce na Pražském hradě. Podobně jako reakce na jeho instalaci, také otázky a ohlasy čtenářů byly buď pozitivní nebo negativní. "Média jako taková mají raději negativní odezvy. Je to trošku senzace, trošku skandál a to je dobrá potrava pro nudné, šedivé, plačtivé podzimní dny Čech," uvedl David.

Odpovědi Jiřího Davida najdete ZDE.


"Motiv srdce mě napadnul před rokem a nesouvisel s osobou prezidenta Václava Havla," řekl ke genezi svého nápadu David.

Na otázku, jaký má názor na "stupidní zesměšňování svého díla", odpověděl: "Musím říci, že jsem to očekával od prvopočátku. Ale to, že se bulvárním a velmi laciným způsobem budou vyjadřovat i naše 'celebrity' politické i kulturní, mne trochu zaskočilo, ale zase ne moc. V Čechách vždy hraje roli ani ne tak samotný umělecký artefakt, ale vztahy k osobě, která ho vytváří. Proto profesionálové ze zahraničí nemají tak velké problémy s interpretací Srdce jako zdejší ochránci kultury."

O svém novém projektu, který doplní Záři a Srdce, zatím David nechtěl příliš hovořit: "To nemohu prozradit z několika důvodů: za prvé to ještě nevím a pokud bych to věděl, tak to nemohu říct vzhledem k ochraně lidí, kteří jsou dnes napadáni ve vztahu k Srdci. Tedy například ti památkáři, kteří nejsou ztuhlí ve svých myšlenkových pochodech."

Doplnil také, že při instalaci svých projektů pracuje vždy s přesným kontextem místa - jako to bylo i u trnové koruny nad Rudolfinem. "Tato souvislost mne vždy přesvědčí o tom, že je nutné odbourávat vžitá klišé," říká David.

Srdce nad Pražských hradem
Novou, byť dočasnou a podle mínění mnohých kontroverzní, dominantu získal Pražský hrad v neděli 17. listopadu: červené svítící neonové srdce velké patnáct na patnáct metrů. Srdce slavnostně rozsvítil prezident Václav Havel. „Shodou okolností je to v předvečer zasedání NATO. Já ale nejsem umělec pro NATO. Není to ani k 17. listopadu, ani to není adorace Václava Havla,“ řekl jeho tvůrce, šestačtyřicetiletý výtvarník Jiří David.

V rozhovoru pro Radiožurnál, jehož část přetiskla v úterý 26. listopadu MF Dnes, Václav Havel k Srdci poznamenal: "To znamení provázelo celou naši sametovou revoluci a my jsme ho všude malovali a mně zbylo jaksi u podpisu". Námitky Vladimíra Železného nebo Václava Klause, kteří Srdce nad Pražským hradem kritizovali, odmítá: "Já se raduji, že jeden nadcházející senátor a jeden jsoucí poslanec se rozčilují, protože mně to potvrzuje, že je to věc, která má svůj zvláštní provokativní náboj".

Výtvarník Jiří David
S neobvyklými instalacemi má Jiří David již zkušenosti - vloni na střechu pražského Rudolfina umístil světelný objekt s názvem Záře, který měl podobu trnové koruny. Na nynější Srdce na severní věži baziliky sv. Jiří by v budoucnu měl navázat třetí projekt. „Bude to takové završení trojúhelníku na těle Prahy,“ říká multimediální umělec, jenž se na české scéně prosadil jako člen výtvarné skupiny Tvrdohlaví.

Na Srdce Jiří David údajně těžko sháněl peníze - stálo kolem dvou milionů korun a sponzoři raději dávali ruce pryč, protože jim akce přišla příliš politická. Stát nyní financuje pouze proud objektu, který se vyrovná napájení šesti stovek stowattových žárovek.

„Je to zprofanovaný, banální, kýčovitý symbol. Avšak na konkrétním místě má nezaměnitelný ráz,“ říká o svém nejnovějším díle David.

Jiří David (1956)

V letech 1982-1987 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Od poloviny 70. let vystavuje jak v rámci samostatných, tak společných projektů v ČR i v zahraničí. Své zastoupení má i ve stálých sbírkách českých galerií včetně sbírky moderního umění v Národní galerii v Praze. Od roku 1995 působil na AVU, kde vedl Ateliér vizuální komunikace.


Fotografie "ubrečeného" britského premiéra Tonyho Blaira na výstavě Jiřího Davida: Bez soucitu.

Fotografie uplakaného prezidenta USA George W. Bushe na výstavě Jiřího Davida: Bez soucitu.

Fotografie plačícího francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca na výstavě Jiřího Davida: Bez soucitu.

Fotografie plačícího H. H. 14th Dalai Lamy na výstavě Jiřího Davida: Bez soucitu.

Fotografie uslzeného prezidenta České republiky Václava Havla na výstavě Jiřího Davida: Bez soucitu.

Jiří David: Krteček interpretovaný. Jiří David takto viděl Millerova krtečka už v 80. letech.

Fotografie slzícího ruského prezidenta Vladimíra Putina na výstavě Jiřího Davida: Bez soucitu.

Fotografie plačícího německého kancléře Gerharda Schrödera na výstavě Jiřího Davida: Bez soucitu.

Jiří David - foto 1

Jiří David - foto 2

Jiří David - foto 3

Jiří David se nechává nalíčit

Jiří David - foto 4

Jiří David - foto 5

Srdce Jiřího Davida nad Pražským hradem.

Srdce Jiřího Davida nad Pražským hradem.

Jiří David při on-line rozhovoru v redakci iDNES. (28. listopadu 2002)

Jiří David při on-line rozhovoru v redakci iDNES. (28. listopadu 2002)

Jiří David při on-line rozhovoru v redakci iDNES. (28. listopadu 2002)

Jiří David při on-line rozhovoru v redakci iDNES. (28. listopadu 2002)

Jiří David při on-line rozhovoru v redakci iDNES. (28. listopadu 2002)

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jan Koblasa vystavuje na Pražském hradě.
Zemřel sochař Jan Koblasa, po emigraci uznávaný i v zahraničí

Ve věku 84 let zemřel minulý týden český sochař, malíř, grafik a autor mnoha filozofických esejů Jan Koblasa. Jeho úmrtí s odvoláním na rodinu potvrdil...  celý článek

Karbon, Zdeněk Burian
Dorotheum otevírá podzimní aukční sezonu. Láká na Buriana i Muziku

Astronomický podzim je tu a s ním přichází i začátek sezony v pražském Dorotheu. Aukční dům tentokrát zahajuje dražbou, které kraluje olej Hlava s kloboukem z...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.