V animovaném snímku Playmobil ve filmu Daniel Radcliffe namluvil sebevědomého frajera. „Ve mně to není, ale právě proto to bylo zábavné,“ říká v rozhovoru poskytnutém v Londýně.
V animáku jste namluvil tajného agenta bondovského stylu. Chtěl byste si zahrát Jamese Bonda i v hraném snímku?
Když jste herec s britským přízvukem a přijedete do Ameriky, všichni říkají, že byste měl hrát Bonda. Odpovídám: V žádném případě. Jako Bond bych byl směšný. Ale v animovaném filmu jsem si roli extrémně sebevědomého frajera zkusil nesmírně rád.
Vycházelo to sebevědomí z vaší podstaty?
Ve mně to není a ani nejde o typ role, na kterou by mě najímali, proto to však bylo zábavné. Sám si však myslím, že je dobré, když o sobě lidé pochybují. Na druhou stranu znám takové, kteří o sobě absolutně žádné pochybnosti nemají. I proto je fajn zahrát si postavu, která se ničím nenechá zviklat a myslí si, že je nejlepší v každé situaci a ve všem, co dělá. Chtěl jsem však ukázat, že jde o člověka, který pořád hlasitě vykřikuje, jak je skvělý, ale lidi kolem něj ho dostávají zpátky na zem.
Inspiroval jste se Jamesem Bondem?
Bonda režisér zmínil hned na začátku, takže jsem to dělal pod dojmem filmů o něm. Archetypem Bonda, příjemného, bystrého agenta, pro mě byl Roger Moore, takže jsem režisérovi poslal pár nahraných vět v tomto stylu. Pak jsme se však setkali a prošli společně celý film. Načež jsem mu poslal novou nahrávku a on řekl, že je to přesně to, co hledal.
Co bylo napoprvé špatně?
Když dostanete práci jen kvůli vašemu hlasu, nemělo by to být úplně oddělené od vás samotných. Najali vás přece proto, aby to znělo trochu jako vy.
Bylo pro vás nezvyklé hrát výhradně hlasem?
Měl jsem průpravu ze seriálu Simpsonovi. To byla moje první role v animovaném seriálu a také velká lekce. Přišel jsem tam a měl jsem tendenci hrát co nejpřirozeněji, ale po pár větách mi režisér řekl: Jsi animovaná postavička. Hraj to trochu víc animovaně.
Přišel jste na to, co to znamená?
Přidat víc energie, být expresivnější v hlase a nechat se hodně vést režisérem. Ze snímku Playmobil ve filmu jsem viděl nejprve jen záběry své postavy, ale režisér ho znal celý a věděl přesně, co chce. Víte, je to hodně zábavná, ale taky trochu divná práce. Dělal jsem film s tolika lidmi, které jsem vůbec nepotkal. Jde o jinou zkušenost i kvůli času, který na tom strávíte. Pouhé dva nahrávací dny. Samozřejmě jiné postavy ho měly víc. Prostě zvláštní zkušenost. Právě jsem dotočil film v Austrálii, který se připravoval tři roky a natáčeli jsme intenzivně dva měsíce.
V Česku jsou na to herci poměrně zvyklí. Máme dlouhou tradici dabingu.
Vážně? To je velice zajímavé, jak se to ve světě liší. Kde dávají přednost titulkům a kde dabingu.
U nás má dokonce řada světových hvězd konkrétního herce, který je dabuje pokaždé.
Opravdu? Mám i já někoho takového?
Ano, máte. Vojtěcha Kotka.
To je skvělé. Rád bych někdy přijel, poznal ho osobně a poděkoval za dobrou práci.
Slyšel jste někdy sám sebe nadabovaného?
Vybavuje se mi, že jsem viděl kousek španělské verze Harryho Pottera. Jednou jsem se dokonce v zahraničí setkal s někým, kdo mě daboval na nějaké premiéře. Ale bylo to krátké.
Sám teď dabujete figurku podle německých hraček Playmobil. Měl jste tyto hračky jako dítě?
Měl jsem pirátskou loď, nemocnici a helikoptéru. Tedy pořád je mám. Leží v krabici v domě rodičů, připraveny pro moje děti, až nějaké budu mít. Rád jsem si hrál s figurkami a vymýšlel s nimi různé příběhy. Nejprve s dětskými, pak když mi bylo deset nebo jedenáct, tak s akčními, válečnými. Vytvářel jsem různé scény. Byl to asi jediný herecký trénink, který jsem kdy podstoupil.
Trailer k animovanému dobrodružství Playmobil ve filmu:
Trailery
Sledovat další díly na iDNES.tvVy sám jste se díky figurce Harryho Pottera stal hračkou. Jaký je to pocit, když vidíte, jak si s ní hrají děti?
Je to bizarní. Nikdy to nepřestane být trochu divné. Koukat na figurku Rexe ze snímku Playmobil ve filmu je pro mě snazší, protože nemá vypadat jako já a můžu ho klidně přinést jako dárek kmotřencům nebo dětem mých přátel. Na rozdíl od figurek Harryho Pottera. Je opravdu divné rozdávat něco s vaším obličejem na obalu. A čím jsem starší, tím je to divnější. Jsem uchovaný v podobě devatenáctiletého hologramu. Je to až děsivé.
Myslíte hologramy v zábavních parcích? Viděli je třeba vaši kmotřenci?
Ne, ale moje přítelkyně tam byla. Je obrovskou fanynkou Harryho Pottera a její kamarádky taky, tak jsem jim zorganizoval výlet. Lidé si museli myslet, že je šílená, protože koukala na moje obrázky a pořád se smála.
Máte doma sbírku věcí k Harrymu Potterovi?
Pár kousků určitě mám. I když možná jsem je rozdal. Mít kolem sebe věci se sebou samým by mi připadalo zvláštní.
Je pro vás stejně zvláštní sledovat vaše filmy?
Koukám na ně méně a méně. Když můžu, tak ani na premiéru nejdu. Respektive ukážu se tam a odejdu. Naposled jsem byl v kině asi na filmu Švýcarák, protože jsem chtěl vidět tu úžasnou kameru. Ale na svůj film se podívám maximálně jednou.
