RECENZE : Německý Švejk čelí bestialitě a baví zimního krále

Třicetiletá válka a Tyll Enšpígl – jde to dohromady? Jedna znejbestiálnějších řeží v lidských dějinách a zlomyslný šprýmař, který si s gustem utahoval z hlupáků své doby, ať důvěřivých vesničanů, nebo nafrněných mocipánů. Zajímají tyhle starožitnosti dneska ještě někoho?

Spisovatel Daniel Kehlmann | foto: Profimedia.cz

Německý spisovatel Daniel Kehlmann (1975), v češtině známý ze čtyř knižních překladů, dal svým novým románem Tyll jasnou odpověď. Z nadhozené látky vyčaroval parádní, strhující příběh – aktuální až běda. Jednak prototypem hlavní postavy, která pluje suverénně napsaným textem jako ryba ve vodě, obrazem neslitovného kritika lidské blbosti, v jehož stopách se vydal později třeba Haškův Švejk. Jednak profilem éry první poloviny 17. století, kdy se v Evropě hádaly náboženské a politické kliky tak usilovně, až vylidnily a poničily kontinent víc než druhá světová válka.

Obálka knihy Tyll

Co na tom, že se třicetiletá válka s Enšpíglem historicky nerýmuje, že slavný chytrák, který dodnes přežívá v knížkách lidového čtení, se narodil nejspíš už v roce 1300? Kehlmann mu přisoudil atraktivnější půdu pod nohama.

Nechal jeho šibalství čelit nárazům vražedné bestiality, konkrétní rozum bojovat s obecným nerozumem. Ostatně má to svou logiku: Enšpígl totiž ve svém příjmení skládá dohromady sovu (Eulen), jako symbol moudrosti, a zrcadlo (Spiegel), které ochotně nastavuje druhým. Chudým, kteří trpí vinou hamižnosti bohatých, a bohatým, které fatálně poškodila představa vlastní výjimečnosti.

Tyll v příběhu přihlíží popravě svého otce, jezuity odsouzeného za čarodějnictví. Tyll kočuje Evropou jako herec, zpěvák, tanečník. Tyll se dostane do nitra válečné vřavy. Tyll se nechá najmout jako šašek tragickým „zimním králem“ Fridrichem Falckým. A tak dále. Co obraz, to novela sama o sobě. 

Výsledná skládačka pak připomíná důkladně komponovaná plátna malíře Pietera Brueghela nebo jedinečný román Hanse Grimmelshausena Dobrodružný Simplicius Simplicissimus; s ním ostatně sdílí vývojové proměny hlavního hrdiny, jeho vzlety a pády na cestě pochroumanou Evropou.

Tyll

100 %

Daniel Kehlmann

přeložil Michal Půček

Argo, 2019, 368 stran

Tyll je jasně nejlepší kniha, kterou Kehlmann doposavad napsal. Některé ty předcházející v ní motivicky rezonují. Třeba Mahlerův čas, který zkoumá možnosti a meze plynoucích vteřin, hodin, století. Anebo Vyměřování světa, kde se autor vydal poprvé na dobrodružný špacír dějinami a sledoval paralelně osudy matematika Gausse a přírodovědce Humboldta. Tedy Tyll jako autorská bilance, ohlédnutí? Pobídka z dějin k přemítání nad současností? Hlavně skvělá literatura. Velká kniha do malé doby.