Dan Brown při rozhovoru v rodném Exeteru

Dan Brown při rozhovoru v rodném Exeteru | foto: Luis Blackaller

Dan Brown posílá Langdona do Pekla. Pro Hollywood má cenu zlata

  • 15
Už počtvrté nechává Dan Brown svého hrdinu Roberta Langdona čelit nebezpečí. V románu Inferno se profesor náboženské symbologie z Harvardu opět podívá do Evropy, tentokrát půjde po stopách Danta Alighieriho a jeho Božské komedie. Ve Spojených státech vychází jedna z nejočekávanějších knih roku v polovině května, do češtiny bude přeložená v létě a na pultech se objeví 18. září. Hollywood mezitím chystá v pořadí už třetí titul s Tomem Hanksem v hlavní roli "záhadologa".

Kdyby se sestavovala kuchařka receptů vhodných ke zfilmování, Dan Brown by přispěl přinejmenším třemi klíčovými položkami. Zaprvé, nešetří vraždami. Zadruhé, jeho příběhy se odehrávají v thrillerově vděčném, neboť uzavřeném "reálném" časovém rozmezí, vesměs od čtyřiadvaceti do osmačtyřiceti hodin. Zatřetí, sází na přirozenou lidskou slabost pro záhady. A vyplácí se mu to.

Jako první přestoupila v roce 2006 z knihy na plátno Šifra mistra Leonarda, považovaná za jeden z největších bestsellerů jedenadvacátého století vůbec. Bezděčnou reklamu příběhu o soukromém odkazu Ježíše Krista učinily katolické kruhy, které jej ostře napadaly a věřící od nákupu knihy dokonce zrazovaly. Jenomže prodané výtisky se brzy pohybovaly v desítkách milionů a stejně závratně se dařilo snímku v režii Rona Howarda, v němž hlavní roli harvardského odborníka na dávné symboly Roberta Langdona ztvárnil Tom Hanks.

Trocha počtů neuškodí. Za autorská práva ke zfilmování Šifry mistra Leonarda tehdy zaplatilo studio Columbia Pictures autorovi předlohy šest milionů dolarů. Výrobní náklady snímku činily 125 milionů. A celosvětové tržby z kin překonaly 750 milionů dolarů.

V roce 2009 následoval "vatikánský" snímek Andělé a démoni, opět s Hanksem před kamerou a s Howardem za ní. Byl už o něco dražší, stál asi 150 milionů dolarů, zároveň o něco méně navštěvovaný: světové tržby se přiblížily půl miliardě dolarů. Ale pořád to znamenalo solidní zisk, zvláště když se připočtou další peníze z videotrhu a televizních prodejů.
Takže logicky přišlo pokračování. Studio právě oznámilo, že letos vstupuje do příprav třetího filmu podle Brownovy předlohy. Ztracený symbol vtěsnal svou zápletku do jediné vypjaté noci ve Washingtonu, kam Langdona vláká fanatik bažící po vrcholném tajemství bratrstva svobodných zednářů. Hrdina začíná pátrání od balíčku, v němž najde špičku zednářské pyramidy.

Slavný autor

Knih Dana Browna (1964) se dosud prodalo téměř čtvrt miliardy výtisků. Jeho nejúspěšnější román Da Vinciho kód (alternativní název v češtině je Šifra mistra Leonarda) vyšel v roce 2003. Objevil se celkem v 52 jazycích a koupilo si ho 70 milionů čtenářů. Populární jsou i další tituly Andělé a démoni a Ztracený symbol, známá je rovněž zfilmovaná podoba dobrodružství hlavního hrdiny Roberta Langdona, jehož ztvárnil Tom Hanks. "Jedinou fikcí v mých románech jsou moje postavy. Všechna umělecká díla, historická data, místa, dokumenty a výzkumy jsou reálné," tvrdí Brown.

Roberta Langdona si znovu zahraje Tom Hanks, ovšem na režijním postu nastala výměna. Howard si ponechá pouze roli producenta Ztraceného symbolu, režii převezme Mark Romanek, tvůrce u nás málo známých děl Neopouštěj mě nebo Expres foto, nicméně uznávaný mistr hudebních klipů, jež točil pro hvězdy popu od Michaela Jacksona po Madonnu. Premiéra se předběžně očekává v roce 2015, a pokud filmový Ztracený symbol uspěje, studio Columbia Pictures může s klidem uplatnit svá práva i na další Langdonovo dobrodružství, které zanedlouho vyjde pod názvem Peklo.

Brown má zkrátka pro Hollywood cenu zlata; už před pěti lety vydělával podle časopisu Forbes deset milionů dolarů ročně. Což na někdejšího učitele angličtiny z rodiny, kde otec přednášel matematiku a matka se věnovala hudbě, není vůbec špatné.

Nicméně spisovatel si svůj úspěch tvrdě odpracoval. K psacímu stolu usedá už ve čtyři hodiny ráno, tvrdí, že jinak považuje celý den za promarněný. A hlasům, které ho obviňují ze sklonu ke svatokrádeži, předkládá své vlastní pojetí víry, ve kterém zjevně nachází styčný bod se spoustou čtenářů. Víru totiž Brown definuje jako "přijetí toho, co by podle našich představ mohla být pravda, ale co nemůžeme dokázat".