První část turné se odehraje už v říjnu na Slovensku, potom se bude zpěvák věnovat koncertům s kapelou J. A. R. a prosinec bude zase ve znamení Illustratosphere. „Přelom října a listopadu je tradičně vyhrazený pro J. A. R. Byli bychom sami proti sobě, kdybychom to celé měnili. Stejně to dělají i Monkey Business,“ vysvětluje Bárta.
Vždycky mě zajímalo, jestli si v tomhle průběžném střídání kapel někdy nespletete repertoár.
Ale ne. Když přijedete po dvou měsících domů za mámou, tak se taky nepřeřeknete a neřeknete jí „miláčku“.
Dobře, tak na co se můžeme těšit v rámci oslav patnácti let?
Možná zahrajeme trochu jiné písničky a budeme se u toho tvářit slavnostněji. Ale jinak poctivá odpověď každého hudebníka, který slaví s jednou skupinou dlouhou dobu spolutvorby, musí být taková, že půjde o průřez tím, co jsme za patnáct let udělali. S těžištěm na písničkách, které máme rádi my a které mají rádi naši posluchači.
Je v tom rozdíl?
Myslím, že úplně ne. Lidi, kteří na nás chodí, baví to, jak hrajeme. A my hrajeme nejlíp, když nás to baví. Je to takové kladné kolečko zpětných vazeb. Že by na nás někdo házel kelímky, když nehrajeme On My Head, to ne.
K oslavám většinou patří hosté. Pozvete někoho?
Nerad bych to prozrazoval, protože to není ještě úplně jisté. Ale předpokládám, že na pražském koncertě hosty mít budeme a spíš to budou ženy. Ale zatím je to předčasné.
Dovedete popsat, jaký vývoj jste jako zpěvák udělal?
Už je mnohem těžší překvapit a není tolik možností experimentovat. Je to podobné, jako když jste dvacetiletý chlapík. Taky ještě nevíte, jestli budete truhlář, automechanik nebo zpěvák. Pětačtyřicetiletý zpěvák už pravděpodobně truhlařinu dělat nebude.
Spíš myslím, že od rocku, se kterým jste začínal, jste se posunul dost jinam. Myslíte, že nic takového už nehrozí?
Já v podstatě teď nevím, kam jinam bych se posouval. Není to tak, že bych měl před dvaceti lety pocit, že až začnu muziku dělat pořádně, bude to mnohem složitější nebo mnohem jemnější. Může to tak vypadat zpětně. On je to takový postupný záznam toho, jak jsem se pětadvacet let učil zpěvácké a skladatelské řemeslo. Chtěl jsem jen ukázat všechno, co jsem se naučil. Stejně jako žonglér začne na dvou jablkách a končí s patnácti kuželkami na jedné noze na visuté hrazdě.
Co bude dál? Chystáte desku?
Když všechno dopadne podle plánu a podle našich představ, tak by deska měla být hotová v roce 2017. Když se to nepovede, bude až o rok později. A kdybychom úplně zešíleli a šlo nám všechno strašně rychle od ruky, tak už příští rok. Ale to je spíš nepravděpodobné. Vypadá to jako velký rozptyl, ale proč ne. Naštěstí nejsme fabrika.
Překvapil vás v počátcích úspěch Illustratosphere?
Mě by překvapilo, kdyby to nezajímalo nikoho. A stejně tak by mě překvapilo, kdyby to začalo zajímat úplně všechny. Takže ten stav, kdy to baví ten počet lidí, kteří chodí na koncerty, je do jisté míry očekávaný. Což však neznamená, že z toho pokaždé nemám radost. Ale překvapení je asi silný výraz. Z čeho jsem byl překvapený, byl úspěch písně On My Head. To tehdy myslím nemohl čekat nikdo.
