Agresivní koncepce
Minulý pátek otevřená výstava Nové spojení/New Connection je reprezentativní přehlídkou dosavadních držitelů Ceny Jindřicha Chalupeckého a finalistů obdobné slovenské Ceny Tonal, dnes přeměněné na Cenu Oskara Čepana. Autorem konceptu a architektonického řešení expozice je Jiří Příhoda. Řediteli Národní galerie Milanu Knížákovi se koncepce nelíbila a Příhodu nazval "absolutní nulou". Ten, neboť je sám nositelem Chalupeckého ceny z roku 1997, se v reakci na to rozhodl, že se výstavy ve Veletržním paláci nezúčastní. Stejně jako loňský laureát David Černý, jenž se s Knížákem nepohodl při instalaci výstavy finalistů Chalupeckého ceny, která se tu každoročně pořádá.
Od té doby odmítá do Veletržního paláce vstoupit. "Koncepce výstavy byla agresivní, necitlivá vůči vynikající architektuře Veletržního paláce," vysvětluje Knížákovu reakci Tomáš Vlček, ředitel Sbírky moderního a současného umění, jež sídlí právě ve Veletržním paláci. Příhoda se chtěl vyrovnat s obrovským prostorem malé dvorany a výstavu od ní oddělil dlouhou stěnou otočenou ke dvoraně "zády". Knížák a architekt expozic stálé sbírky Stanislav Kolíbal toto řešení zkritizovali a nechali přemalovat stěnu z přírodně hnědé překližky neutrální světlou barvou.
To Příhoda bere jako zásadní zásah do projektu. "Umělci by neměli zasahovat do výstav svých kolegů. Národní galerie je vedena špatně, projevují se v ní konflikty zájmů, které by se neměly tolerovat," naráží Příhoda na fakt, že generální ředitel galerie i hlavní architekt jsou sami aktivními výtvarníky.
Ať se cena přesune
Kurátor výstavy Nové spojení/New Connection Dan Merta ze Společnosti Jindřicha Chalupeckého chtěl dokonce odstoupit od další spolupráce. Společnost má však s Národní galerií smlouvu na každoroční prezentaci finalistů uzavřenu až do roku 2002. "Letos tady finále bude. A bylo by samozřejmě dobře, kdyby tomu tak bylo i v příštích letech. Ale záleží to na Veletržním paláci - podle mě je zcela chybně veden jako muzeum, a ne jako pružná výstavní instituce," tvrdí Merta. Ředitel paláce Vlček souhlasí s tím, že Knížákova slova byla vůči Příhodovi necitlivá, ale současné řešení výstavy se mu líbí.
Spory, které provázejí výstavy prací finalistů Chalupeckého ceny, podle něj nicméně vedou k otázce, zda je vůbec vhodné toto umění v paláci vystavovat. Jeho slova o další spolupráci znějí značně skepticky: "Národní galerie by neměla být využívána jinou institucí. Když teď uvolnila Valdštejnskou jízdárnu, bylo by vhodné, kdyby se Cena Jindřicha Chalupeckého prezentovala třeba právě tam." Faktem je, že přehlídky laureátů a finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého jsou tím nejkvalitnějším, co je u nás z tvorby mladých domácích výtvarníků k vidění. To ukazuje i Nové spojení, zahrnující práce devíti českých a desítky slovenských umělců.
Základním smyslem výstavy byla konfrontace současné výtvarné scény obou států. Expozice byla poprvé představena letos v únoru v newyorském World Financial Center, v jedné z budov zničeného newyorského Světového obchodního centra. Reprízována byla v květnu v Bratislavě a nyní si v Praze odbývá (do 9. prosince) derniéru. Výstava ukazuje nejnovější práce Františka Skály, Jiřího Černického, Vladimíra Kokoily či Antona Čierného, Marka Kvetána a Doroty Sadovské. "Pracovně jsem ji nazval Pozdní sběr - to už je dost dobrá kvalita vína," říká kurátor Merta.
Palác je tu pro umění
Jenže toto víno se nyní zdá nepříjemně trpké. Zúčastnění výtvarníci vyjadřují značné rozčarování z direktivního chování Národní galerie. "Ve mně to vzbuzuje pocity smutku. V zahraničí se ředitelé výstavních institucí chovají k mladým umělcům důstojně a naplňují vás pozitivní energií. Tady jsme víc a víc frustrovaní z lidí, kterých jsme si dřív vážili," prohlásila na páteční tiskové konferenci Kateřina Vincourová, laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 1996.
Také další výtvarníci říkají v podstatě toto: Veletržní palác nemá sloužit Milanovi Knížákovi a Stanislavu Kolíbalovi, ale umění a umělcům. Je otázka, do jaké míry je tento stav vzájemných averzí pro malou českou scénu únosný. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace v brzké době zlepšila. "Myslel jsem, že svých příchodem přispěji k harmonizaci vztahů. Umělci mě teď možná vidí jako arogantního. Mrzí mě to, ale názory kvůli tomu měnit nebudu," říká Tomáš Vlček, který do vedení Veletržního paláce nastoupil letos v lednu.
1. října 2001 13:16
