Ve festivalovém davu byste ho snadno přehlédli. Do sálů vyráží se svou přítelkyní a dcerou, skromně posedává v kavárně. "Nejsem tak známý, aby mě v Dánsku lidé zastavovali na ulicích, fotili se se mnou a chtěli podpis. To opravdu ne," klopí Cyron Melville oči. Pak se mu ovšem podíváte do životopisu a nestíháte žasnout...
Do Zlína ho pořadatelé pozvali jako mladou hvězdu dánské kinematografie, jíž letos skládají hold. Tento talent už ovšem dávno překročil hranice téhle škatulky.
Loni po boku Jeremyho Ironse natáčel třetí sérii i v Česku populárního seriálu Borgiové. S Madsem Mikkelsenem, oceněným Zlatou palmou v Cannes za film Hon, si zahrál v Královské aféře -filmu, který se natáčel v Česku a byl nominován na Oscara. Nyní pracuje na novince s bouřlivákem Larsem von Trierem. Do Zlína si odskočil na prázdniny. "Neváhal jsem ani minutu. Když vám festival uvede hned pět filmů, je to pro mě velká pocta. Navíc si myslím, že jsme si - a tím myslím Dány a Čechy - ve spoustě věcí podobní, proto je mi tady tak dobře," řekl po uvedení filmu Bojovnice.
Jak byste sám popsal dánskou kinematografii?
Říká se o ní, že je temnější. A to je jistě pravda, protože u nás zkrátka pořád prší.
Takže tady jste se na začátku festivalu musel cítit jako doma, že?
Naprosto. Ale jedna z hlavních předností dánské kinematografie tkví v tom, že je upřímná a věrná skutečným citům. Nehrajeme si na ně, ale opravdu je prožíváme. Některým americkým filmům proto těžko věřím, že v nich najdu opravdové štěstí nebo strach. A v tom je skrytá naše síla. Snažíme se dokonale popsat i třeba jediný silný okamžik.
Myslíte, že by Dáni uměli natočit dobrou komedii?
Bez pochyby, a je pravda, že by jich mohlo být i víc. Například Lars von Trier má fantastický smysl pro humor. Je s ním fakt zábava.
Vy s ním teď pracujete?
Film se jmenuje Nymfomanka. Samozřejmě. Jak jinak, že jo? Byla to jedna z nejúžasnějších prací, kterou jsem dosud zažil. S ním jsem se cítil prostě skvěle. Jako nikdy s nikým jiným. Je to v něm, v té energii, která z něj vyzařuje. Moc toho nenamluví, ale i tak víte, co vám chce říct. Jen se podívá a vy zkrátka víte.
To zní jako práce snů.
Ale on se tak chová ke všem, nechává vám volnou ruku. Řada lidí o něm říká, že se s ním těžko pracuje, ale já jsem to tak nevnímal. Můžete tvořit, improvizovat, pracovat s textem. Což jsem třeba u Královské aféry nemohl, protože měla jasně daný scénář ve starém jazyce.
Improvizujete i mimo plac?
Rád bych. Ale s dítětem už to tolik nejde. Kdybych mohl, jel bych na rok kolem světa. Byl sám se sebou a objevoval v sobě nová místa. Myslím, že by mi to pomohlo při práci. Ale samozřejmě bych to teď neudělal, jsem se svou rodinou šťastný.
Proč jste se vlastně dal k herectví?
Můj tatínek byl herec. Pokaždé, když jsem ho viděl na jevišti, užíval jsem si to a večer jsem to doma znova přehrával. Byly mi dva tři roky. Bavilo mě to a začínám to pozorovat i na své dceři.
Cyron Melville ve ZlíněDánský herec ve Zlíně uvedl hned pět filmů: Navždy ty a já, Kletba věštkyně, Bojovnice, Láska a zuřivost a Drsný holky. |
Vadilo by vám, kdyby přišla s tím, že chce být herečkou?
Nevím. Není to lehká práce. Pokud chcete hrát postavu, která je rozervaná, smutná, sežere vám to hodně energie. Třeba jako v Lásce a zuřivosti, kde jsem mohl naplno ukázat všechny démony.
To musí být vyčerpávající.
A jak! Nenechávám na sobě ale znát city. Nikdy byste neměla před diváky vypadat sklesle, protože diváci jsou tak chytří, že rozeznají sebemenší detail a emoci. Jako v poslední scéně Lovu s Madsem Mikkelsenem, to je heslo k dánské kinematografii, jak jsme se o ní bavili. Tohle mám na herectví rád. Musíte najít tu správnou míru, kdy hrajete, ale nepřehráváte. A zkrátka věřit publiku.
Jak se přepíná mezi herectvím a obyčejným životem?
Těžko. Kdybych dnes točil Lásku a zuřivost, nemohl bych se jen tak vracet domů. Trpěl bych jistou schizofrenií, kterou bych nechtěl přenášet na svou rodinu.
Máte malou dceru. Vybíráte filmy, které by měla vidět.
Je maličká, takže zatím je spokojená s Happy Feet. Na to se můžu dívat také a baví mě to. Ale Teletubbies mě děsí, to bych jí třeba nepustil.
Přemýšlel jste někdy o tom, že se přestěhujete do Hollywoodu?
Ano, samozřejmě. To je sen snad každého herce. Ale nemyslím si, že by se to stalo právě teď. Se Státy už zkušenost mám, protože jsem tam loni od července do prosince natáčel seriál Borgiové. Teď točím s tím Larsem, na jehož film bude zvědavý celý svět. Takže jsem všemu otevřený. Pokud nějaká nabídka má přijít, přijde. Jsem spokojený s tím, co mám za sebou, a nebráním se ničemu, co má přijít. Třeba jako všechny ty filmy pro mládež.
V Dánsku jim dáváte hodně prostoru.
Snažíme se točit filmy pro mládež se stejnou vážností jako filmy pro dospělé. Máme v nich skvělou tradici, takže v ní logicky chceme pokračovat. Například Pelle Dobyvatel, kterého tu máte také v programu, je vlastně příběhem malého chlapce ve světe dospělých. A právě díky těmto filmům se o Dánsku ví v zahraničí. V poslední době jich sice tolik nevzniklo, ale proč v té tradici nepokračovat?