Letošní ročník soutěže Czech Press Photo se uzavírá tradiční výstavou. Jak jste s ním spokojená?
Možná jsem příliš nekritická, ale jsem spokojená. Zaprvé jsou letošní fotografie opravdu kvalitní. A to nejen ty, které se dostaly do nejužšího výběru, ale už ve druhém kole byly fantastické snímky. A potom jsem sama překvapená, do jaké šíře pokrývají události posledního roku. Je tam v podstatě vše, k čemu docházelo. Návštěvníci si tedy přijdou na své, budou se moci zastavit nad věcmi, které znají ze zpráv, a zase se jim před očima vrátí. A fotografové nasadili docela vysokou laťku.
Kolik lidí chodí na výstavy Czech Press Phota?
V posledních letech je to kolem čtyřiceti tisíc, čímž se řadíme mezi nejnavštěvovanější výstavy u nás. Dokonce jezdí lidé z celé republiky i ze Slovenska, školní výpravy.
U Fotografie roku s Davidem Rathem možná mnozí namítnou, že jde spíš o silný moment než o kvalitní snímek.
Jistě, ale u novinářské fotografie to není na škodu. Dokonce definice fotografie roku vysloveně říká, že to má být snímek, který odráží závažný problém nebo událost. Na druhou stranu, ta fotka je velice symbolická a mnohovýznamová. Může jít stejně tak o symbol nevinného beránka, který to možná odnesl za všechny, jako o symbol toho, že se u nás s korupcí konečně začalo něco dělat. Navíc autor fotografii pěkně orámoval do "krabice" toho výtahu. A už první den práce poroty se cizinci v ní začali ptát: Co to je za chlapa? Jaký je tam příběh? Takže rozhodně je v ní něco víc.
Podívejte se, jak o fotografiích ze soutěže hlasovali čtenáři iDNES.cz |
Na výstavě jsou všechny oceněné snímky a ještě něco navíc?
Je tam i řada fotek, které se dostaly do třetího kola, do toho nejužšího výběru. Ne všechny, ale určitě většina.
Zdá se, že v soutěži bylo jen velmi málo sólových fotek. Alespoň mezi těmi vítěznými nám v redakci pod rukama prošly skoro samé série. Je to trend?
Víte, výběr je také umění. A u digitální fotografie ten výběr opravdu převažuje. Dokud se fotilo na kinofilm, tak k výběru muselo docházet už v průběhu focení, kdežto dneska se to děje až ex post. Navíc si myslím, že díky konceptualismu, jemuž podlehlo celé umění, nejen fotografie, se ta sériovost v soutěži projevuje už léta. Vlastně to začalo už při samotném nástupu digitální techniky. Prostě trvá tendence nahlédnout téma z různých stran, nebo ho sledovat dlouhodobě.
Fotografie roku a 1. místo v kategorii Lidé, o nichž se mluví: MICHAL KAMARYT, ČTK: David Rath obžalovaný z korupce přichází k hlavnímu líčení u Krajského soudu v Praze, srpen 2013
Letos poprvé se v soutěži objevila i novinářská videa. Jak hodnotíte jejich účast?
Na první ročník se jich sešlo překvapivě dost a hlavně dost kvalitních, jak konstatovala porota. Takže od příštího roku očekáváme když ne přímo záplavu videí, tak určitě ještě větší počet. Je to tendence dnešní obrazové žurnalistiky a je na místě tu sekci mít, ale já osobně jsem zastánce statických obrázků. Myslím si, že fotografie dává divákovi větší možnost soustředit se na téma. Neuplývá před očima a jde možná víc do hloubky.
Jaká videa přihlásili do soutěže redaktoři iDNES.cz |
Poslední ročník soutěže World Press Photo vyhrál snímek pohřbu dětí v Gaze. Velmi emotivní fotka a také velmi postprodukčně "vymazlená", působí až neskutečně. Oproti tomu je náš vítězný Rath takový "chudý příbuzný". Jaký přístup je vám bližší?
Já mám samozřejmě radši ten autentický záběr. I když je třeba neostrý, tak je v něm víc síly. Nevím, jak to bude dál. World Press Photo trochu přehodnocuje kritéria, pokud vím. Bude se v nich počítat s tím, že takové zásahy, jakých by bylo možné dosáhnout i v temné komoře, budou do jisté míry tolerovat. Ale pro mě je úžasná surovost okamžiku.
Na co se v soutěži a na poli novinářské fotografie vůbec těšíte do budoucna?
Jsem velmi zvědavá na další vývoj videosekce. Je také zajímavé, že fotografové nám dnes často posílají do soutěže snímky, které nevznikají pro jejich domovská média, ale spíš jen ze zájmu. Kdyby se jim dával větší prostor, možná by je to stimulovalo.
