Cyklus Zlatá šedesátá mění formu a přesouvá se z televize do kina

Šestadvacet filmařských portrétů, které loni v cyklu Zlatá šedesátá odvysílala Česká televize, neskončilo svou cestu. Nejen na základě desítek svědectví, která tvůrci natočili, vzniká celovečerní dokumentární film, který pod názvem 25 ze šedesátých aneb Československá nová vlna vstoupí do kin 13. května.

Zlatá šedesátá

Projekt začal šestadvaceti televizními portréty, jež během loňského roku vysílala ČT2 vždy před filmem reprezentujícím tvorbu zpovídané osobnosti. Následovaly ozvěny Zlatých šedesátých, série filmů, které se do cyklu nevešly. Uvedla je ČT loni na podzim. Do projektu patří také šest dílů dějin československé kinematografie z let 1945–1972. 13. května bude mít premiéru celovečerní film pro kina Československá filmová vlna. Dále budou následovat festivalové retrospektivy nebo tematické přehlídky klíčových filmů ze šedesátých let a také další knihy a filmová DVD.

Projekt scenáristy Jana Lukeše, režiséra Martina Šulíka a producenta Čestmíra Kopeckého ze společnosti První veřejnoprávní se rozmáchl do neobvyklé šíře. Kromě rozhovorů s pamětnickými osobnostmi, jež na obrazovce doprovodily vždy klíčový film spjatý s jejich tvorbou, obsahuje další aktivity.

Například šest dílů dějin československé kinematografie z let 1945–1972, dále festivalové přehlídky československých filmů ze šedesátých let, vydání knih nebo DVD. A v neposlední řadě právě celovečerní distribuční film Československá filmová vlna.

Režiséři, scenáristé, výtvarníci...

"Zatímco jednotlivé části cyklu byly pojaté jako individuální výpovědi a především se zabývaly domácí scénou, celovečerní film se snaží vytvořit nadosobní obraz takzvaného československého filmového zázraku ve vztahu ke světové kinematografii. Ukazuje, kde a čím překročila zdejší nová vlna regionální měřítka, o co obohatila tvorbu nadnárodní, kde zůstala její stopa i po přesunu ohniska vývoje jinam," vysvětlují tvůrci.

"Nový film rovněž srovnává práci ve státem dotované kinematografii s tvorbou v prostředí volného trhu, ideologické požadavky na jedné straně a i komerční tlaky na straně druhé, a sleduje těžkou volbu mezi protikladnými společenskými systémy."

Počet osobností, které vzpomínaly před kamerou, se blíží stovce. První fáze trvala pět let a zahájil ji v roce 2003 Otakar Vávra, k němuž postupně přibylo dalších pětadvacet legendárních režisérů: Miloš Forman, Ivan Passer, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Juraj Jakubisko, Dušan Hanák či Jan Švankmajer. Ale nejen oni.

Jen do srpna 1968

Další výběr zahrnul scenáristy, dramaturgy, střihače, fotografy a vedoucí výroby. Také kameramany jako Miroslava Ondříčka, výtvarníky včetně Theodora Pištěka, architekty v čele s Karlem Černým, skladatele a mezi nimi Karla Mareše a pochopitelně herce, k nimž patří třeba Pavel Landovský, Jan Kačer, Iva Janžurová, Marián Bielik, Ivan Palúch, Oľga Šalagová, Jana Plichtová, Magda Vášáryová nebo Milan Lasica.

Až se zdá neuvěřitelné, že československý filmový zázrak trval jen několik let, než jej zastavila invaze v srpnu 1968. Naštěstí filmy přežily, byť mnohé v trezorech, a tvůrci dokumentu při své rekonstrukci dali dohromady i bohaté písemné a obrazové doklady doby. Můžou se jim ještě hodit, protože ani celovečením filmem jejich práce na projektu nekončí. Mirka Spáčilová