Knowlesovu tvorbu na dlouhou dobu přerušila nezáviděníhodná událost. V roce 1973 mu vyhořel ateliér a ve spáleništi skončila většina jeho děl. „Pro Knowlesovy rané zralé obrazy byla typická vnitřní struktura jednoduchých geometrických tvarů, kruhů, trojúhelníků a obdélných bloků barev. Ty se dotýkaly, obtáčely nebo protínaly jeden s druhým,“ píše Mel Gooding v katalogu vydaném při příležitosti pražské výstavy.
Znovu začal Knowles vystavovat až téměř čtvrtstoletí po požáru. Tehdy v exeterském muzeu představil instalace z velkých pryskyřičných panelů a plexiskla, které od té doby věší na stěny galerií. „U svých nejnovějších nástěnných instalací realizovaných pro Prahu použil Knowles takzvaný dibond, hliníkový laminát se zavedeným pigmentem,“ uvádí Gooding. Pro čistě umělecké účely prý nebyl tento materiál předtím nikdy použit.
V muzeu visí na stěnách geometrické tvary složené převážně z trojúhelníkových a čtvercových barevných panelů. Podle Goodinga jimi Knowles realizuje „heroické modernistické vize, zejména Theo van Doesburga a El Lissitského. Umění, které skutečně dokáže transformovat architektonický prostor.“ Kromě toho jsou v Praze k vidění Knowlesovy průsvitné hranaté skulptury z optických vláken. Část z nich odkazuje k jeho realizaci kříže pro winchesterskou katedrálu.
Justin Knowles přitom nevychází jen z modernistické tradice, ale také z umění přírodních národů. Byl členem Královské antropologické společnosti a sbíral etnografické umění. Zajímal se hlavně o africké dřevořezby a textilie; Mel Gooding vyzdvihuje i autorovu orientaci na khmerské chrámové sochy a kmenové ornamenty jihovýchodní Asie.
Tuzemce může těšit, že tři díla vyrobená speciálně pro pražskou expozici od Knowlese za symbolické ceny získaly do svých sbírek Národní galerie a České muzeum výtvarných umění.
 Justin Knowles: Cast Clear Optical Glass. |
 Justin Knowles: The New Generation: 1966. |
 Justin Knowles: Clear, Cast Optical Glass. |
 Justin Knowles: Cube within cube, bronze: 2002. |
 Justin Knowles: Black papier collé and graphite. |
