Podle vrchního ředitele ČT Františka Lamberta rozpočet například neřeší peníze na předvýrobu pořadů pro rok 2006. "Šetřit se dá, ale ne do nekonečna," poznamenal.
Předseda Rady ČT Jan Mrzena soudí, že rozpočet 4,59 miliardy neumožňuje rozvoj televize. "Číslo signalizuje, že bude zabezpečen chod televize, ale velmi napjatým způsobem," uvedl.
Televize v rozpočtu plánuje, že z koncesionářských poplatků získá 2,91 miliardy korun, z reklamy 986 milionů.
Na platy dá ČT v letošním roce 795 milionů korun, což je podle Mrzeny jen o 75 milionů více než v roce 1998, tedy ani ne o deset procent. "Pokud roste hrubá mzda v ČT, je to na úkor propouštění zaměstnanců," uvedl Mrzena.
V té souvislosti ocenil "gentlemanskou" dohodu mezi vedením ČT a odbory, jejímž výsledkem je kolektivní smlouva. Mimo jiné stanovuje růst mezd v ČT pro letošní rok ve výši tří procent.
Na režijní a obslužné náklady televize hodlá vydat 1,73 miliardy korun, tedy o 250 milionů korun méně než v roce 1998. To byl přitom první rok, kdy televize hospodařila s koncesionářským poplatkem ve výši 75 korun měsíčně, který je dodnes stejný.
Sněmovna nyní jedná o jeho případném zvýšení a vedení ČT i rada již delší dobu upozorňují, že při současné výši poplatků nebude nejen na rozvoj, ale třeba ani na digitalizaci.
Podle Mrzeny je poprvé od roku 1996 v plánu ČT i nárůst evidovaných televizních přijímačů, a to o více než 8000. "Znamená to, že televize přijala opatření, kterými by měla více a efektivněji vybírat poplatky," uvedl předseda rady.
V roce 2004 měla televize původně hospodařit s vyrovnaným rozpočtem ve výši 4,3 miliardy korun, po úpravách rozpočtu na základě hospodářských výsledků podle údajů ČT skončilo hospodaření se ziskem 305 milionů. V kladných číslech tak televize skončila poprvé od roku 2000.
