Varhaník Ondřej Pivec žije za oceánem od roku 2009, saxofonista Karel Růžička jr. je občanem New Yorku ještě o devět let déle. Už třetím rokem hrají společně s bubeníkem Russellem Carterem. V názvu jejich kapely CPR Electrio je kromě začátečních písmen příjmení členů prostřednictvím slovní hříčky obsažena idea projektu. Tedy hrát ve třech hudbu, která se "nebojí elektriky", přesněji řečeno elektroniky.
CPR Electriovyd. Animal Music 2013 |
Fanoušci předchozích víceméně jazzových projektů zúčastněných ale nemusejí mít obavy – z živých muzikantů se nestali se vstupem do středního věku programátoři. Jen kromě svých tradičních instrumentů zohledňují i ty, které dodávají poněkud chemičtější zvuky: Pivec klávesové syntezátory, Růžička dechový syntezátor EWI a Carter elektronické bicí.
Karel Růžička jr.
Ladění alba má nejblíže k hudbě, jakou na světové scéně prosluli třeba američtí Yellowjackets. Tedy k mixu jazzu s funkovými či latino rytmy, hudbě s melodiemi a náladami blízkými instrumentální pop-music, ale nezříkající se improvizačního vkladu v sólových pasážích.
Taková muzika je k posluchači vstřícnější než třeba plně akustický jazz a náročnějším fanouškům může místy nebezpečně připomínat hudbu do amerických výtahů. Tomu se CPR Electrio zdárně vyhýbá zejména v okamžicích, kdy všichni muzikanti hrají na své zavedené nástroje.
Russell Carter
Ve chvíli vstupu syntetických zvuků, které nejsou zvoleny zrovna dvakrát invenčně a nemají ani zdaleka tak vřelou barvu (nejmarkantnější je to u rozdílu mezi Růžičkovým tenorsaxofonem a EWI), přece jen projev tria příliš hladí.
Jakoby z úplně jiného světa je pak závěrečný standard I Hear Music ze 40. let, který zde po Elle Fitzgerald, Billie Holiday a dalších esech jazzového zpěvu zpívá nepříliš výrazná Jazzmeia Horn. Což je trochu nepochopitelná tečka.
