Jiří Kovanda - Líbání přes sklo

Jiří Kovanda - Líbání přes sklo - Líbání přes sklo. Jiří Kovanda provádí v Tate Modern Gallery v Londýně svoji akci (10. března 2007) | foto: Tate Gallery - Sheila Burnett

Cosi je na Kovandových polibcích suchého

Soupis kolektivních výstav, jichž se Jiří Kovanda (1953) zúčastnil, i seznam jeho sólových expozic vzbuzuje respekt.

Fotografické dokumentace Kovandových performancí ze 70. let jsou nyní i mezinárodně doceňovány. Nejlepším důkazem je jejich představení na vrcholné přehlídce soudobého světového umění, Documentě 12 v Kasselu.

Na domácí půdě se nyní Kovanda prezentuje na Praguebiennale 3 v Karlíně a výstavou v Moravské galerii (MG) Brno, která od roku 1999, společně se Společností přátel MG, vždy jednou za dva roky vyhlašuje Cenu Michala Ranného. Kovanda byl nedávno vyhlášen jejím laureátem a výstava se koná při té příležitosti.

Středobodem expozice je promítání videa z akce Líbání přes sklo/Kissing Through Glass, kterou tvůrce provedl v proslulé Tate Modern Gallery letos 10. března. V prvním sále Pražákova paláce se nachází komorní sestava objektů z let 1990-2000. Kovanda do "neestetických" předmětů provedl nenápadné, ale důležité zásahy, vyhmátl a rozvinul estetický potenciál molitanové podložky, hodně použité dělnické rukavice či zbytných (a k sobě sbitých) prken.  V jednoduchosti, která až udiví a jež obsahuje i vnitřní smích, tkví Kovandova síla. Ve druhém sále ve smyčce běží zmíněné video.

Kovanda na frekventované chodbě Tate Modern, již rozděluje skleněná stěna, umístil cedulku sdělující, že stojí kousek od ní, za sklem, a že se lze s ním políbit - přes to sklo. Někteří návštěvníci si cedulky povšimnou, část z nich ke sklu přistoupí a nakloní se s vyšpulenými rty - a týž náklon provádí Kovanda. Ústa se přes sklo setkají, průhledný materiál se na chvilku zamlží. Kontakt proběhl, bezdotykové setkání má svůj půvab a něžnost.

Polibky přes sklo jsou první akcí, již si Kovanda nechal zdokumentovat na video; dosud spoléhal na fotografie. Nejde však o videozáznam v nejvlastnějším slova smyslu, ale o devítiminutový sestřih z původně hodinové akce. Kovanda se při akci chová se sympatickou cudností, zažíváme okamžiky sdílené intimity, ovšem těžko se ubránit i dojmu, že sledujeme přerežírovanou a právě sestřihem ještě umocněnou show, při níž šrotily dvě kamery (žena, která jednu z nich drží, se odráží ve skle nebo je vidět na záběrech druhé kamery) a několik fotoaparátů.

"Je právě v Líbání přes sklo Kovanda ještě tak zásadní, jako byl ve svých tělových konceptech před 25 lety a v další tvorbě? Není to jen schematické naplnění formule, kterou si sám pro sebe vypracoval?" ptá se - bez odpovědi - v časopise Ateliér Radek Horáček. Vidím to jednoznačněji: jestliže Jiří Kovanda právě na půdě Tate Modern zvolil takhle nápadné aranžmá, hlubší jedinečnost by akce Líbání přes sklo získala tehdy, když by zdokumentována nebyla, kdyby "jen" proběhla a "odpařila se". Tímhle videem se Kovanda až příliš zapojil do uměleckého provozu a do značné míry popřel svou největší hodnotu - důsažnou nenápadnost.

Jiří Kovanda
Moravská galerie Brno, Pražákův palác, Husova 18, kurátor Petr Ingerle. Výstava trvá do 2. září, plné vstupné 60, poloviční 30, skupinové 25 Kč/os., rodinné 130 korun, www.moravska-galerie.cz
Hodnocení MF DNES: 60%

,