To se týkalo Years & Years, elektropopového tria z Británie, které bylo pátečním headlinerem a jehož show na hlavní scéně vrcholila před půlnocí celou svou extravagancí odkazující mimo jiné k hlasitě artikulované sexuální orientaci zpěváka Ollyho Alexandera.
Jen se saxofonem, tubou a čtyřmi bubeníky si potom odpoledne na druhém hlavním pódiu vystačili Sons of Kemet XL. Ono XL v názvu značí právě to, že formace přijela v rozšířené sestavě – normálně si netradiční britští jazzmani vystačí s dvěma soupravami.
A když se řekne netradiční jazz, Sons of Kemet toto spojení naplňují bezvýhradně a naprosto boří představy o tom, jak by jazz mohl vypadat. Jejich vystoupení je tak neortodoxní, že se poněkud vzpírá popisu. Jenže jakkoliv si svou produkcí Shabaka Hutchings a Theon Cross nejspíš zajistí pevné místo v hudební historii, uposlouchat jejich vystoupení celé chtělo velkou dávku sebezapření.
Komu se na stejné scéně naopak publikum příliš nerozuteklo ani ve vytrvalém dešti, který večer po dvou dnech pohody na areál festivalu udeřil, byl skotský písničkář Lewis Capaldi. Majitel fascinujícího hlasu se předvedl nejen jako skvělý zpěvák, ale i jako šikovný bavič, jehož hlášky o „obtloustlém skotském klukovi“ byly jen začátek a hit Grace, kterým celý svůj set odpálil, také. Není divu, že odsud se lidem nechtělo, ani když mokli.
Ve znamení absolutní pestrosti se neslo odpolední vystoupení partičky nazvané Nahko and Medicine for the People. Apačsko-filipínsko-portorikánský původ Nakha Beara a mix folku s rapem a funkovými nádechy zaručil, že nudit se tu nemohl nikdo.
Asi nejlepší hudební zážitek nabídli John Butler Trio, kteří by tedy měli vystupovat spíš pod názvem John Butler a Trio, protože na pódiu byli ve čtyřech.
Veleúspěšný australský hudebník bývá řazen mezi folkaře, ale jako vždy by to bylo nepřípustné zjednodušení. Butler je sice kytarový mág a kromě běžné akustiky hraje i na dvanáctistrunku nebo steel kytaru, ale zároveň kouzlí s krabičkami, takže jeho sóla byla zkreslená. A doprovází jej bubeník, klávesistka a baskytarista, který svůj nástroj také střídá s klávesami. Výsledkem je skutečně obsáhlá paleta zvuků.
A když už se zdálo, že vrchol dne je za námi, vstoupil do hry fenomén utajených koncertů. Těch se letos konalo několik, dostal se na ně ten, kdo měl kliku a většinou se dopředu nevědělo, kdo vystoupí. Tak tomu bylo i v dosud nezrekonstruované, a tudíž půvabně působící hale, kde v půl jedenácté k úlevnému překvapení všech zahrála Aneta Langerová komorní a skvělý set.
V sobotu přivítá areál Dolních Vítkovic návštěvníky naposledy. Představí se oblíbená francouzská zpěvačka Zaz, legendární The Cure, další zástupce Austrálie Xavier Rudd nebo domácí kapely Khoiba a Nedivoč.