Harry Potter, Bajky Barda Beedleho, upírská trilogie od Stephenie Meyerové pro dospívající dívky. A klasika v podobě Dětí z Bullerbynu a Mikulášových patálií. To jsou nejprodávanější dětské knihy loňského
roku.
Někteří učitelé, rodiče i odborníci na dětské čtenáře blahořečí Joanne K. Rowlingové, že přitáhla děti internetového věku ke čtení. Jiní fenomén Potter odmítají s tím, že je to stejně jenom variace na dřívější slavné příběhy o čarodějích, že děti směruje spíše do kin a vede je k počítačovým hrám, kde se čaroděj či elf mohou stát jejich alter ego. Co však doopravdy čtou české děti – a čtou vůbec dostatečně?
Jedna kniha za měsíc
Dětské knihy tvořily v loňském roce sedm a půl procenta z celkového počtu vydaných knih, tedy v součtu asi tisíc čtyři sta titulů. Děti čtou nejvíc dobrodružnou a fantasy literaturu, další výrazný podíl tvoří dívčí romány, teprve až za nimi jsou klasické pohádky. Tedy – pokud se něco v posledních letech nezměnilo.
PrůzkumPoslední velký český výzkum o dětském čtenáři a jeho preferencích pochází totiž z roku 2003. A tvrdí, že čtvrtina dětí nečte vůbec, další čtvrtina denně alespoň chvíli a sedm procent deseti - až čtrnáctiletých čtenářů čte náruživě několik hodin denně. Necelá polovina dětí přečte za měsíc průměrně jednu knihu, což je také požadavek učitelů a učitelek na základních školách. Více čtou dívky, hlavní motivací ke čtení je rodina a rodinná knihovna. |
Rodiče jsou také těmi prvními osobami, které obvykle berou děti do veřejné knihovny. Další vliv na čtenářství dětí mají školy a učitelé. Podle Jiřího Trávníčka, který zkoumal dospělé čtenáře, je hlavním motivem k pozdějšímu dospělému čtení právě přístup rodičů k dítěti v útlém věku. Není to nicméně žádná překvapivá pravda – pokud dítě odmalinka usíná u předčítané pohádky, bude i v dospělosti fanouškem
literatury.
Pokud nečtou rodiče, má dítě horší předpoklady a samo se ke knize propracovává jen velmi těžko. Češi jsou ovšem jedni z největších čtenářů v Evropě, i když srovnávací evropské výzkumy u dětské čtenářské populace chybějí.
V brněnské knihovně Jiřího Mahena patří mezi nejpůjčovanější knihy Staré řecké báje a pověsti, Harry Potter a animované hity Jen počkej, zajíci a Bořek stavitel, zahanbit se nenechává ani Krteček a knihy o něm či Mašinka Tomáš stokrát jinak. Zájem je i o Medvídka Pú a populárně naučnou sérii Děsivé dějiny a Děsivá věda.
Dětem čte Havel i Viewegh
Veřejné instituce se snaží čtení u dětí podporovat. Z výzkumů totiž vyplývá, že děti, kterým je čteno a které potom samy čtou, mají lepší představivost, nemají takové problémy s logopedií, mají bohatší slovní zásobu, zkrátka širší obzory. Knihovny pořádají Noc s Andersenem, už dva roky běží v tuzemsku program Celé Česko čte dětem.
Na svých internetových stránkách cituje Jima Trelease, autora knihy Učebnice předčítání: "Národ, který málo čte, málo ví. Národ, který málo ví, přijímá špatná rozhodnutí – doma, v obchodě, u soudu, u volební urny. Nevzdělaná většina může přehlasovat vzdělanou menšinu – to je velice nebezpečný aspekt demokracie."
Organizátoři programu tvrdí, že předčítání stimuluje v dětech jen to dobré a kromě všech už zmíněných pozitiv rozvíjí také morální smýšlení malých Čechů a Češek a víru v dobro a spravedlnost. Projekt podporují slavné tváře, Arnoštem Goldflamem počínaje a Michalem Vieweghem konče. Mimochodem Vieweghovy Krátké pohádky pro unavené rodiče jsou mezi loňskými dětskými bestsellery, Goldflam zase za knihy pohádek Tatínek není k zahození a Standa a dům hrůzy sbírá ceny.
Jeden z protagonistů kampaně, Michal Horáček, shrnuje efekt následujícím způsobem: Nejlepší investice je do vzdělání a není vzdělání bez čtení. Prvními veřejnými čtenáři v této kampani byli ostatně Václav Havel s manželkou.
Do boje proti nečtenářům vytáhla také Česká televize, která v dubnu spustí zábavný pořad Kniha mého srdce, jež naváže na podobný projekt Hvězda mého srdce. Je postaven podle formátu The Big Read britské BBC a osobnosti v čele s moderátorem Jaroslavem Duškem i diváci v něm budou hledat "srdcovou" knihu českého národa.
Není těžké se shodnout na tom, že děti by měly číst a rodiče a škola by je k tomu měli vést. Mezinárodní veletrh dětských knih v italské Bologni, jehož zatím poslední ročník se konal minulý týden, a ostatně i právě probíhající veletrh dětské knihy v Liberci nabídly návod, jak to udělat, oba se navíc obešly bez Harryho Pottera.
Ten bolognský vsadil kromě těsného sepětí textu a ilustrací na klasiku Pinocchiem a Robinsonem Crusoe počínaje a Andersenem konče, ten liberecký znovuobjevil Františka Nepila a knihy Ivy Procházkové. Závěr? Kdo si čte, ten nezlobí, a navíc zmoudří. Což je ideální devíza pro malé Čechy.
