To všechno lze najít v závětích - textech, do nichž jejich autoři vepsali vznešené myšlenky stejně jako úvahy ryze pragmatické.
Závěti sedmadvaceti českých i zahraničních osobností, většinou dosud v úplnosti nepublikované, nyní shromažďuje kniha Petra Kovaříka a Blanky Frajerové nazvaná Tajemství testamentů. První je starozákonní, Jákobova.
Následují odkazy římských vládců, poslední vůle Ludvíka XVI. sepsaná před jeho popravou či praktická závěť Williama Shakespeara, jež podporuje domněnky, že obchodník ze Stratfordu a slavný londýnský dramatik jsou jedna a táž osoba. Nechybí ani tři závěti Adolfa Hitlera nebo veršovaný testament polského romantického básníka Juliusze Slowackého.
Podstatnou část tvoří odkazy českých myslitelů, spisovatelů a vědců, v některých jsou zaznamenána i dodnes platná myšlenková poselství - tak je to třeba v případě Jana Husa, Jana Amose Komenského či Františka Palackého. "Snažili jsme se zachytit i určitý vývoj v chápání závětí. Dříve se soustředily na duchovní odkaz, postupem času se jejich obsah posunul k rozdělování majetku," podotýká Kovařík.
Za zcela objevné považuje dvě závěti filozofa Ladislava Klímy. Tu první sepsal Klíma roku 1924 v karlínském hostinci a univerzálním dědicem učinil přítele Josefa Zlámala - a to přesto, že neměl co odkázat. Tedy kromě svého díla, jež však tehdy nebylo příliš známé a uznávané. O tři roky později Klíma tuto závěť zrušil a vše odkázal své duchovní přítelkyni Kamile Lososové.
Kniha obsahuje i původně zamlčené pasáže ze závěti F. X. Šaldy z roku 1936, které se dotýkají věcí soukromých i právních. Vypustil je vykonavatel Šaldovy poslední vůle Emanuel Chalupný, mimo jiné došlo i na tyto věty:
"Vzplanul jsem v životě několikrát vášní nebo láskou k ženám a kál jsem se z toho hořce - byly to iluse. Najdou se snad ubožačky, které budou chtět z mých dopisů kořistit a polepovat se lacinou svatozáří nebo činit se zajímavými; slyším, že jedna z nich (dnes vdova - a z božího dopuštění i spisovatelka) ukazuje již nyní mé dopisy různým lidem a hraje si na mou velikou lásku."
Závěti dokreslují povahy osobností - někteří, jako Alfred Nobel či Šalda, poskytli své majetky k dobročinným účelům, jiní byli méně velkorysí. Třeba spisovatel a knihovník Národního muzea Václav Hanka, který závěť přepisoval desetkrát. "Hanka nashromáždil řadu sbírek, o které by Národní muzeum mohlo mít zájem. Nic mu však neodkázal, pouze uvedl, že by si Muzeum mohlo od jeho ženy 'v slušné ceně' odkoupit vybrané předměty," uvádí Kovařík.
BLANKA FRAJEROVÁ, PETR KOVAŘÍK - Tajemství testamentů
Závěti slavných, mocných i nemocných. Nakladatelství Petr Kovařík, Modrý stůl. 312 stran, doporučená cena 283 korun.
