Clou

Clou - promo snímek 2007 | foto: SONY BMG - Natálie Řeřichová

Clou nejsou kapelou jednoho hitu

  • 8
Skupina Clou, která novou desku pojmenovala podle sebe, si prošla náročným obdobím. Popularita ji zastihla nepřipravenou.

Vždyť s rychlostí, jakou vylétli nahoru po vydání alba Postcards, mohli zakrátko shořet. Naštěstí kapelou neotřásl odchod baskytaristy Bugsyho – nahradil ho Štěpán Farkaš, ani hrozba rozpadu. Skupina novinku pokřtí pozítří v pražském Lucerna Music Baru.

Novinka Clou působí jednolitě, má plný, dynamický, atraktivní styl, muzika z ní doslova tryská. Magnetem Clou je hlas zpěváka Lukema, který výtečně balancuje mezi křehkostí, hebkostí a ostrostí.

Lukemův „anglický“ vokál pouští jasné barvy do celých písní, projasňuje i rockově tepaná tempa. V některých pasážích se člověku vybaví perlivý zvuk a členitá aranžmá legendárních Yes, která ovšem skupina hodně zhutňuje. I masivnější písně jako Hold Back The Flood mají krásně zpěvnou a vyklenutou vokální klenbu.

Kapela umí být melodicky chytlavá, ale nevnucuje se, posmutnělé barvy Lukemova hlasu a energické kytary dávají muzice příjemnou jadrnost. Novinka našla rovnováhu mezi chytlavostí a rockovým zvukem.

Jistě, Clou nepůsobí jako novátoři, spíš zpestřují český poprock. A je to stadionová kapela, podle druhé desky určitě. S ní může kvarteto Clou vyvrátit pověst, že je skupinou jednoho hitu Island Sun, známého z předchozího titulu.